Partnerský klub Nadační fond President Cup
MISTR 2010/2011
MISTR 2018/2019
Pohár prezidenta 2010/2011
Pohár prezidenta 2014/2015
Werk Arena Rozpis ledu Fanshop

Filip Indrst: Nepřestali jsme hrát a bojovat až do konce

21.09.2015 · Martina Sikorová
Nedělní utkání proti Kohoutům třinečtí mladíci sice nezačali příliš dobře, nakonec ale díky povedené třetí třetině dokázali nepříznivý stav otočit a vybojovat tři body. Jak zápas viděl asistent kapitána a čtyřbodový útočník, Filip Indrst?

Vstup do utkání třineckým mladíkům příliš nevyšel, v osmé minutě inkasovali poprvé, krátce po startu prostřední části podruhé. Podcenili mladí Oceláři svého soupeře? "Je pravda, že jsme do zápasu vstoupili s pocitem, že mají papírově slabší tým. Ale zároveň jsme věděli, že každý tým má svou kvalitu a každý zápas je jiný, takže jsme nemohli spoléhat ani na dosavadní výsledky, jak naše, tak Olomouce."

Především během úvodních dvou třetin bylo na ledové ploše k vidění hned několik ostrých soubojů. Překvapilo svěřence trenéra Raszky to, že domácí hokejisté nastoupili k utkání velmi důrazně? "Věděli jsme, že to bude velice tvrdý boj, že nevynikají technikou, ale svou dravostí a houževnatostí. Chvíli nám trvalo, než jsme se vzpamatovali z jejich stylu hry a hlavně jsme přišli o výborné hráče, Kubu Michálka a Jirku Plandora. Nakonec jsme se ale nenechali rozhodit a zápas obrátili v náš prospěch."

Zmíněný obrat odstartovali třinečtí dorostenci krátce před koncem druhé části, kdy po vyhraném buly snižoval Jonáš Peterek. Jak celou situaci viděl Filip Indrst, který svému spoluhráči na kontaktní branku nahrál? "Gól do šatny je neskutečně důležitý. Padl z předem domluveného signálu s Jonášem, kdy mě pustil na buly v útočném pásmu na pravé straně. Vhazování jsem hrál dopředu a proskočil jsem tak jejich centra, poté jsem jen Johnnymu nahrál do prázdné branky. Celá akce mohla trvat nanejvýše vteřinu a půl."

Po zaznění sirény, ukončující prostřední periodu, vzplály na ledě emoce a do hromadné strkanice se zapojilo hned několik hráčů. Co bylo příčinou potyčky? "Adam Raška se sirénou dohrál olomouckého hráče, ten jej na oplátku sekl. Nemohl jsem přihlížet, tak jsem se jej zastal, byl to pěstní souboj jeden na jednoho, když v tom se přidali další. Z našeho pohledu to byla potyčka tři na čtyři, z čehož jsme vytěžili přesilovou hru."


Na využití početní výhody a vyrovnání stačilo Ocelářům čtyřiatřicet sekund, o chvíli později už na světelné tabuli svítilo skóre 4:2 pro svěřence trenéra Raszky. Co si hráči v kabině řekli, že po nástupu na led dokázali během necelých pěti minut skóre úplně převrátit? "Nejdůležitější asi bylo, když jsme se shodli, že musíme hrát, jako by to bylo 0:0. Bez zraněného kapitána jsme to společně s Ondrou Tománkem (oba hráči zastávají funkci asistenta kapitána - pozn. red.) vzali do svých rukou a vyhecovali jsme tým k lepšímu výkonu. Věděli jsme, že jsme lepší a že musíme vyčkat na ten správný moment. Pořád jsme pozitivně mysleli, právě to obrátilo skóre."

Po čtyřech minutách poslední části a díky povedeném obratu už tedy Oceláři vedli o dvě branky. Věřili už tehdy, že zápas dotáhnou do zdárného konce a jak moc si vítězství cení, vzhledem k průběhu utkání? "Samozřejmě jsme věřili, ale nesměli jsme se nechat strhnout hrou a podřídit se jejich stylu. Hráli jsme si to svoje a vyšlo to. Výhra je nesmírně cenná, samozřejmě nás těší tři body, ale ještě více pocit, že jsme nepřestali hrát a bojovat až do konce. Jsou to vybojované body, kterých si vážíme."

V ELIOD extralize mladšího dorostu zatím bylo odehráno pět kol, třinečtí mladíci v nich dokázali čtyřikrát zvítězit, zatím jedinou porážku zaznamenali na ledě Zlína a s dvanácti body jim tak patří třetí místo ve skupině Východ. Jsou zatím třinečtí dorostenci spokojeni se svými výkony? "Celkem ano, bez té prohry by to bylo sice lepší, ale stalo se. Teď se stále zlepšujeme a soustředíme jen na to, co bude."