Partnerský klub Nadační fond
MISTR 2010/2011
Pohár prezidenta 2010/2011
Pohár prezidenta 2014/2015
Werk Arena Fanshop Rozpis ledu

Cítil jsem, že kluci jsou na zápas správně nažhavení, raduje se Jiří Polanský

18.02.2018 · Martin Stebel
Tohle byl opravdu mimořádně náročný a pestrý víkendový program. JIŘÍ POLANSKÝ nejprve v sobotu odehrál premiérový turnaj All Star Cup, ve kterém poměřily síly výběry z české, slovenské, německé a rakouské ligy. V neděli brzy ráno následoval přesun do Švýcarska a za pár hodin duel proti domácímu Davosu. Nabízíme jeho dojmy po vítězném střetnutí.

Na téma nedělního utkání proti Davosu

Hned po příjezdu jsem viděl, že kluci mají v kabině super atmosféru a jsou na zápas výborně nabuzení, snažil jsem se proto nic nezkazit. Určitě jsem cítil únavu z cestování, protože včera jsme měli až do večera nabitý program. Kluci do zápasu vstoupili skvěle a to se pak hraje lépe. Dnes bylo vidět, že náš tým odvedl v předchozích zápasech super práci, proto moje adaptace byla poměrně snadná. Jsem rád, že mohu být součástí této výhry.

Na téma turnaje All Stars Cup v Bratislavě

Myšlenka i formát turnaje, kdy se hraje tři proti třem se mi líbil. Jediná věc, která mě mrzela, bylo to, že jsme se nemohli sejít den předem a trochu spolu potrénovat, jak tomu bylo v případě ostatních soupeřů. Seděl jsem v kabině vedle Jardy Bednáře, mluvil jsem s gólmanem Mirkem Svobodou, který byl kdysi v Třinci, bavil jsem se i s Lukášem Žejdlem, který taky u nás hrál. Byla to moc příjemná akce, která snad bude mít pokračování. Myslím si, že by se to mělo hrát pokaždé v městě, které žije hokejem a kde přijdou fanoušci. Jsem rád, že jsem si to mohl vyzkoušet, protože se opravdu hrálo naplno, nebylo to žádné loudání. EBEL liga do toho šla naplno, Němci mají v povaze neústupnost a proti Slovákům to bylo od začátku hodně nahecované. Zápasy šly rychle po sobě, bez větších prodlev, což bylo perfektní.

Na téma náročného víkendového programu a cestování

Do Bratislavy jsem s manželkou vyrazil už v pátek, ubytovali jsme se, potom následovala týmová uvítací večeře. V sobotu ráno jsme měli rozbruslení a už ve dvanáct hodin nám startoval zápasový blok. Odehráli jsme celkem tři zápasy, ten poslední se hrál od sedmi večer proti Slovákům. Kolem deváté byla společná večeře, na hotelový pokoj jsem se dostal po půlnoci. Budíček jsem měl ve čtyři hodiny. Cestu do Davosu mi ulehčil Honza Peterek, stavil se totiž do Bratislavy a jeli jsme spolu do Vídně, kde nás čekalo odbavení nadměrného zavazadla. Letadlo mělo zpoždění, měli jsme mít odlet v sedm, ale nakonec byl start těsně před osmou. Přílet do Curychu byl po deváté hodině, poté následoval zhruba dvouhodinový přesun do Davosu, kde jsem stihl rychlý oběd a zhruba 45 minut spánku, za což jsem byl moc vděčný. Potom přišla na řadu taktická porada, kde jsem už viděl, že kluci jsou natěšení a správně nažhavení. To se v zápase potvrdilo!