Pro mnohé to možná znělo troufale, když šéfové klubu během sezony otevřeně hlásili mistrovské ambice. Svoje odvážné plány však měli podložené racionálními argumenty. Mimořádně kvalitní kádr zřejmě neměl v rámci extraligy konkurenta. Pokora a upřímný respekt k soupeřům jsou vždy nezbytné, ale k dosažení vytouženého cíle je zapotřebí i přiměřená dávka zdravého sebevědomí. Víra ve vlastní schopnosti Ocelářům evidentně nescházela.
Cesta k vytouženému titulu nebyla snadná. Naopak. Byla strastiplná a trnitá. Ocelovými borci neotřásla ani mediálně vyvolaná kauza odpočtu bodů. Hrozba visela ve vzduchu, ale nebyla realizována. Co nás nezabilo - to nás posílilo. Kádr okolo respektovaného kapitána Bonka se dokázal stmelit. Tým v sobě našel velkou dávku vnitřní síly a kolektivního ducha. Do rozhodující fáze sezony vstupovali s bojovným sloganem: "Hrajeme tvrdě na všech frontách".
Nejednalo se ale pouze o rockovou vizáž. Nebylo to jen prázdné motto s nádechem fráze. Obsah hesla se dařilo realizovat hlavně na ledě. Oceláři pověstní technickým hokejem skutečně prezentovali důraznější styl hry, který je pro úspěch v play-off nezbytný. Nebyla to jen tvrdost při dohrávání rivala u hrazení, ale k vidění byly rovněž vítězné pěstní souboje. Důkazem toho budiž triumfální konfrontace Květoně a Krajíčka v sérii s Litvínovem a taky úspěšná potyčka buldoka Varadi v semifinále proti Slavii.
O-O-Ocelaři! foto: Jan Belej
Svěřenci Marka a Kopřivy prokázali nesmírnou vůli a odhodlání hned ve čtvrtfinále. Litvínov hodně kousal, ale ocelový drak byl mocnější. V nejlepší čtyřce se Ocelářům postavila do cesty Slavia. Už se zdálo, že finálové ambice jsou v nedohlednu, ale ocelový drak dokázal stejně jako bájný Fénix povstat z popela. Otočit zdánlivě ztracenou sérii - to byl opravdový majstrštyk. Regionální finále bylo snem mnoha příznivců. Ostravané kladli odpor, ale rovněž rytíř Vítek musel uznat dominanci Třince.
Po 16 letech mezi extraligovou smetánkou si tedy Oceláři mohli poprvé zakřičet v euforickém opojení: "Mistři!" Před startem ročníku 2008/09 vyslovil zástupce klubu přání, že "Placka není nedosažitelná..." Jeho touha tehdy nebyla naplněná a vyvolala ironické úsměvy u mnohých škarohlídů. Byly to však prorocké slova. Je to velká satisfakce. Letošní extraligová sezona se odehrávala jasně v režii Třince a placka v barvě zlata je realitou.
Celé město i okolí v posledních týdnech dýchalo rytmem play-off. Hokej byl konverzačním tématem číslo 1. Titul je ve správných rukou. Oceláři otevřeli zlatou bránu a jsou nejlepší v zemi aktuálních mistrů světa! Trefně to zhodnotil prezident klubu Ján Moder - "Naplňuje mě absolutní hrdost!"
Tady vládne Třinecko...
Chlapi, díky!