Tři letní přípravy za jeden kalendářní rok.
Asi tak by se dal popsat příběh kapitána Petra Vrány, který se loni těsně před startem extraligové sezony v Belfastu zranil, vynechal takřka celý ročník, na jaře tvrdě trénoval, aby se vrátil na play off. A nyní už je znovu v plné suché přípravě, tak aby byl ready na další hokejovou sezonu.
Soustředění v Nízkých Tatrách si ale užívá. "Čím jsem starší, tím mě to baví víc," říká v rozhovoru pro klubový web.
Jak tedy vnímáš fakt, že jsi za poslední rok kvůli dvěma desítkám zápasů zažil prakticky tři letní přípravy?
Je to něco jiného, než na co jsem byl celou kariéru zvyklý, ale už to nevnímám. Po sezoně jsem si dal pauzu, i když ne tak dlouhou jako jindy, a začal znovu trénovat s trošku upraveným programem. Kdybyste se mě teď nezeptali, vůbec na to nemyslím. Beru to tak, že mě za dva měsíce čeká nová sezona.
Jak se ti na konci prvního dne hodnotí soustředění v Nízkých Tatrách?
Čím jsem starší, tím mě baví víc. Vím, že už v kariéře těchle soustředění asi moc nebude, a zrovna tady na Mikulášské chatě máme krásné zázemí, skvělé jídlo a rozumně nastavené tréninky. Je to dřina, ale dá se zvládat. Taky je tady s náma spousta nových kluků, které máme šanci poznat, navzájem si s nimi pokecat. Za mě super!
Je tady staronová tvář Tomáš Kundrátek, ale taky úplní novici v organizaci Třince. Jak mezi vás zapadli?
Kromě nich jsou tady s námi navíc i někteří naši mladí, které v Třinci během sezony potkávám. A je to fajn. Nikdo z našeho kolektivu nijak nevybočuje, všichni dřou a po prvním dnu toho mají někteří dost, ale to je dobře. Tréninková skupina tady na Slovensku je fajn, ale všechno se začne krystalizovat až na ledě.
Už v úterý vás čeká tmelení party na divoké řece, znovu budete jezdit na raftech. Těšíte se?
Já jo, bylo to fajn i loni. Tohle jsem s panem Motákem zažil už kdysi ve Vítkovicích, je to super. Někteří posledně jezdili víc, někteří míň. Někteří toho měli plné zuby, jiní si to zase užili. Příjemná změna, spousta zábavy. Tak to má být.
Soustředění v Tatrách de facto ukončí první fázi letní přípravy, po ní se tým znovu sejde až na konci července na ledě. Už se na něj těšíte?
Jo i ne, vždyť my měli dlouhou sezonu. Akorát jsme se o tom s kluky bavili, že se nám ještě moc do té zbroje oblíkat nechce (směje se). Teď nás čeká ještě poslední blok suché přípravy, pak krátká dovolená. Taky já ještě jednou odjedu pryč, pak chuť přijde. Na konci července už budeme zkoumat výstroj a poprvé zkoušet led. V tuhle chvíli jsme ale myslím vděční, že zatím můžeme trénovat takhle. Vemte si, jak dlouhé byly naše poslední sezony, prakticky pět let v kuse!
Ostrou část sezony začnou Oceláři zápasy v Lize mistrů, sledoval jsi její los?
Letos je to zajímavé, že díky změně systému soutěže, narazíme na více jiných týmů. Pro nás je to zároveň možná trošku nešťastné, že letíme dvakrát do Finska, navíc do menších měst, kam budeme muset ještě z letiště dojíždět autobusem. Škoda, že nemáme podobnou destinaci, jako byl loni Belfast. Ale i tak super, nachystáme se na to, zápasy budeme brát vážně a když to jen trochu půjde, budeme chtít postoupit dál.
