Klubu zpod Javorového se plán splnit podařilo. Oceláři se prakticky celou extraligovou základní část drželi na postupových příčkách do play-off. Na konci základní části přesto vládlo mezi hokejovou veřejností jisté rozladění. Svěřenci Antonína Stavjani totiž ještě před poslední čtvrtinou atakovali dokonce příčky zajišťující start ve čtvrtfinále na domácím kluzišti. V poslední čtvrtině přešel ale herní výpadek a Třinečtí nakonec byli rádi, že uhájili aspoň základ – postup do play-off. Náskok před devátým Vsetínem byl luxusní – 12 bodů. Slezané tedy museli mít před závěrečnými 13 koly solidně nahráno. Nakonec zisk 79 bodů s bilancí 25 výher (z toho 2 v prodloužení), 2 remíz a 25 proher (4 v prodloužení) a skóre 155:165 stačilo na osmou pozici. Osmý tým po základní části měl až do sezóny 2005/2006 již po 52. kole jasnou pozici – ve čtvrtfinále byl vyzyvatelem tzv. „půlmistra“, lídra základní části. Tím byl v sezóně 01/02 tým pražské Sparty. Hráči z hlavního města nashromáždili v základní části 103 bodů.
Trenér Stavjaňa měl k dispozici i po nepovedené sezóně 00/01 slušný kádr. Žádná výrazná zemětřesení kabinu A-týmu na Lesní nepostihla. V brance měli Oceláři k dispozici brankářskou dvojici Lakosil – Vojtek, kterého právě o sezónu dřív přivedl do Třince z Opavy trenér Vůjtek. V obraně mezi základní kameny patřili hráči jako Libor Procházka, Petr Jančařík, svou první sezónu ve Slezsku si odehrál Miloš Gureň, v kádru A-týmu se usazoval Nosek či Cartelli, své kvality prokazoval Gřegořek. Za Oceláře již nebojovali beci Zetek, Vladimír Vlk, minimum prostoru dostal Kuntoš. O útočnou sílu se starali osvědčení forvardi, na kterých stála hra Ocelářů již v dřívějších dobách. Ať již to byla pardubická dvojčata Král – Zadina nebo hráči jako Jánoš, Meluzín, Janků, Skořepa. O slovo se hlásili i mladí – svůj talent začal plně prokazovat Jan Marek, prostor dostávali i Appel s Vlčkem. Jeden ze stěžejních mužů dnešní sestavy Třince, Jiří Polanský, v sezóně 2001/02 rozvíjel svůj talent v Žilině.
Základní část Oceláři zahájili na ledě mistra – ze Vsetína si odvezli bod za remízu 5:5. Smutnou zajímavostí tohoto zápasu bylo, že se hrál v den teroristického útoku na USA – 11. září 2001. Následně Oceláři hráli v Plzni a vyhráli divokým výsledkem 8:6. Tři nepříjemné porážky za sebou si Třinec připsal mezi 6. a 8. kolem – podlehl postupně Litvínovu (0:4), na Slavii (2:6) a Českým Budějovicím (4:5 prodl.). Chuť si ale Třinečtí spravili následně ve Zlíně (výhra 6:2). Třinec dokázal také podruhé vyhrát v 16. kole v Plzni (5:4), díky jednoznačné třetí třetině (4:1). Krize dopadla na Oceláře v listopadu, kdy chtěl dokonce odstoupit trenér Stavjaňa – Třinec nejprve prohrál na Spartě 4:8 a následně dokonce doma s Havířovem 3:8. Stavjaňa ve funkci však zůstal i nadále.
V prosinci se pak zrodil dosud platný extraligový rekord. Roli v tom hrál již zmíněný zápas na Spartě – posledních 12 minut odchytal Martin Vojtek. Inkasoval branku v 55. minutě od Tomíka, zbylých 5 minut držel čisté konto. Následně se do branky postavil 2. prosince v zápase s Pardubicemi (5:0). Po porážce s Plzní, kterou odchytal Vlastimil Lakosil, se opět dostal do branky doma proti Kladnu (2:0) a „shot-outový hattrick“ si připsal v zápase ve Vítkovicích (2:0). V tuto chvíli měl na svém kontě 185 minut bez obdržené branky a hlasitě se začalo mluvit o překonání letitého rekordu Petra Břízy. K tomu došlo v zápase s Litvínovem (4:2) – ve 33. minutě Vojtka překonal Petr Jíra. Martin Vojtek tedy udržel čisté konto 218 minut a je stále úřadujícím rekordmanem.
Výsledkově nedobré období padlo na Třinecké od 40. kola. V tomto zápase prohráli doma se Vsetínem 3:4 po prodloužení, když ještě zhruba 8 minut před koncem vedli 3:1. Následně podlehli v Pardubicích, Plzni, na Kladně, Vítkovicím a v Litvínově. Doma se Slavií prohrávali po 40 minutách 0:4. Neskutečnou třetí třetinou však dokázali vyrovnat, hosté si ale po prodloužení i tak odváželi 2 body. Ze zbývajících šesti zápasů Oceláři vydolovali pouhých 5 bodů a utržili také další vysokou porážku na Spartě – 1:9.
Jak jsem již zmínil výše, tabulka po základní části pro čtvrtfinále play-off Ocelářům přisoudila pražskou Spartu. První zápas na ledě tehdejší Paegas Arény Třinci vůbec nevyšel. Hráči s drakem na prsou prohráli 1:5, byli 16x vyloučení a o jediný střelecký zápis se postaral Vlček. Na druhý den Oceláři již byli vyrovnanějším soupeřem – v polovině 16. minuty sice prohrávali hrůzným rozdílem 0:4, pak ale v průběhu necelých deseti minut dokázali snížit na přijatelnějších 3:4 z jejich pohledu. Těsně před koncem druhé třetiny ale na 5:3 pro domácí zvýšil Róbert Tomík, který o pár let později hájil i dres Třince. Třinečtí ve třetí části opět korigovali, ale domácí do prázdné branky pojistili vedení 2:0 na zápasy. První duel v Třinci domácím nevyšel. Vinou špatné poslední třetiny, kdy inkasovali třikrát v řadě, prohráli 2:4 a Sparta měla ve čtvrtém zápase možnost prvního ze tří mečbolů. Zápas po výsledku 3:3 dospěl až do samostatných nájezdů, kde objednal autobus do Prahy k pátému zápasu rozhodující penaltou Marek Zadina. Pražané snad byli ještě i o tři dny později na domácím ledě opaření tím, že nezvládli Oceláře vyřídit 4:0 na zápasy, protože jinak se snad ani jednoznačná prohra 3:7 z jejich pohledu popsat nedá. Šestý zápas, který se hrál na Lesní 19. března 2002, pak byl poslední. Třinec dlouho vedl 1:0, najde se jistě ještě spousta fanoušků, kteří si pamatují chybu čárového rozhodčího, který hlásil ofsajd, jenž nebyl, a Ocelářům tak nemohl být přiznán gól na 2:0. Sparťané ve 3. třetině vstřelili 4 branky, vítězný gól dal Bělohlav 178 vteřin před koncem.
Oceláři tedy podlehli 1:4 a vypadli ve čtvrtfinále po výsledku 2:4 na zápasy. V konečné tabulce ročníku obsadili osmou příčku, která po loňském devátém místě byla tedy jen o chloupek lepší. Pražská Sparta dokázala v semifinále přejít přes městského rivala Slavii (3:0 na zápasy) a ve finále porazila Vítkovice (3:1). Oceláři (stejně jako v sezónách 1997/98, 2003/04 a 2007/08) tedy vypadli v play-off s pozdějším mistrem ligy.
Kanadské bodování základní části: poř Jméno a příjmení Z G A B 1. Richard Král 48 24 24 48 2. Jan Marek 52 13 27 40 3. Pavel Janků 50 16 23 39 4. Marek Zadina 49 14 20 34 5. Zdeněk Skořepa 52 21 11 32 6. Branislav Jánoš 48 14 17 31 7. Roman Meluzín 35 7 13 20 8. Libor Procházka 52 7 10 17 9. Petr Jančařík 47 7 6 13 10. Pavel Zdráhal 22 3 10 13 11. Miloslav Gureň 52 2 9 11 12. David Nosek 50 4 6 10 13. David Appel 17 4 5 9 14. Ladislav Vlček 28 3 6 9 15. Jan Slavík 49 2 7 9 16. Jiří Hašek 41 7 1 8 17. Petr Gřegořek 41 4 3 7 18. Michal Kolařík 19 1 4 5 19. Tomáš Houdek 16 1 3 4 20. Dušan Frosch 8 1 0 1 21. Jiří Kuntoš 7 0 1 1 22. Jan Boháč 16 0 1 1 23. Mario Cartelli 20 0 1 1 24. Aleš Staněk 25 0 1 1 25. Rostislav Sabela 1 0 0 0 25. Jan Daneček 1 0 0 0 25. Patrik Moskal 1 0 0 0 28. Marek Chvátal 3 0 0 0 Brankáři v základní části: poř Jméno a příjmení Z Min OG Zás. Prům. % SO 1. Martin Vojtek 22 1151 56 689 2,92 92,5 3 2. Vlastimil Lakosil 35 1954 103 1158 3,16 91,8 2 -. Lukáš Heczko 1 31 3 7 5,81 70,0 0 Kanadské bodování play-off: poř Jméno a příjmení Z G A B 1. Richard Král 6 3 6 9 2. Marek Zadina 6 6 2 8 3. Jan Marek 6 1 3 4 4. Pavel Janků 6 3 0 3 5. Petr Gřegořek 6 2 1 3 6. Miloslav Gureň 6 1 2 3 7. Jiří Hašek 6 0 2 2 7. Libor Procházka 6 0 2 2 9. David Nosek 6 1 0 1 9. Ladislav Vlček 6 1 0 1 9. Zdeněk Skořepa 6 1 0 1 12. Pavel Zdráhal 5 0 1 1 13. Jan Slavík 6 0 1 1 14. Michal Kolařík 1 0 0 0 15. Petr Jančařík 3 0 0 0 16. Aleš Staněk 5 0 0 0 16. Tomáš Houdek 5 0 0 0 16. Branislav Jánoš 5 0 0 0 Brankáři v play-off: poř Jméno a příjmení Z Min OG Zás. Prům. % SO 1. Vlastimil Lakosil 5 292 13 204 2,67 94,0 0 2. Martin Vojtek 2 76 9 60 7,11 87,0 0
