Jan Peterek:
Těžko hledám slova. S Honzou Markem jsem si zahrál v době, kdy do Třince přišel jako mladý kluk. Byl juniorem, ale už tehdy bylo všem jasné, že to může daleko dotáhnout. Pamatuji si, že jeden čas nastupoval v lajně s Vencou Pletkou a šlo jim to spolu výborně. Byl to hodně šikovný hráč, v kabině se projevoval jako tichý a hodný chlapec. Informaci o leteckém neštěstí v Jaroslavli, kde jsem několik sezon působil, mě velice zasáhla. V těchto dnech a týdnech bude jeho rodina potřebovat hodně síly, aby překonala nesmírný smutek.
Jiří Polanský:
Na Honzu Marka mám jen hezké vzpomínky. Zhruba rok jsme bydleli vedle sebe, měli jsme dobrý kamarádský vztah. Pamatuji si na něj jako na dobrosrdečného a upřímného člověka. Byl velmi pracovitý hokejista, zcela zapálený pro hru. Zdobila ho rychlost a šikovnost. Hokejem žil 24 hodin denně. Nejprve jsem té nešťastné událostí nechtěl vůbec uvěřit. Zprávu jsem přijal s obrovským smutkem. Honza se stal začátkem prázdnin tátou, proto bude nejvíc scházet manželce a malému synovi. Je to obrovská tragédie a jeho rodině chci vyjádřit upřímnou soustrast.
