Jedním z torza týmu, jenž využil možnost dopolední ledové plochy byl i Jiří Polanský. Přestože na něm byla znatelná únava, pustil se směle do hodnocení neúspěšné mise ve zcela nové karlovarské aréně: "Určitě jsme nechtěli, aby Vary vyhrály. Věděli jsme, že doma se zatím trápí a naše snaha byla tu jejich sérii prodloužit. Je nám líto, že se to nepovedlo a umožnili jsme jim první výhru doma," mrzelo asistenta kapitána.
Energie patří k oblíbeným soupeřům Třince. V loňské sezóně je Oceláři dokázali ve třech případech porazit. Tentokrát však body zůstaly na kolonádě. Šikovný centr se pokoušel najít příčiny porážky a taky špatné produktivity početních výhod: "Znovu asi rozhodl první gól. To je vždy velká psychická vzpruha, když jde manšaft do vedení. Na přesilovkách musíme stále tvrdě pracovat. To je mnohdy klíč k úspěchu. Tady máme stále velké rezervy, bohužel," všiml si správně Jiří.
V minulé sezóně byl právě plavovlasý forvard dvakrát katem Západočechů. V obou střetnutích v lázeňském městě rozhodl v nastaveném čase o zisku dvou prémiových bodů. Byl tedy na úterní zápas nějak speciálně motivován, aby v tomhle trendu pokračoval? "Musím se přiznat, že do Varů jsem se docela těšil. Cítil jsem, že ve formaci s Romanem Tomasem a Vojtou Polákem tam můžeme něco dokázat. Bohužel nebylo to podle našich představ. Domácí hráli spolehlivě, nepouštěli nás do nadějných šancí," uznal kvality soupeře mezi fanoušky oblíbený "Polda".
V pátek přivítají Oceláři na vlastním ledě liberecké Tygry. Jak prognózuje tento zápas? "Na Liberec se těším snad ještě víc než do Varů," pousmál se a hned podal vysvětlení. "Hraje tam můj dobrý kamarád Jirka Hunkes. Vždy mezi námi probíhá nějaké hecování, je to taková zdravá rivalita, oba jsme Brňáci. Pevně doufám, že to bude mít správný náboj a přibalíme Jirkovi hodně gólu na cestu," uzavřel povídání znavený, ale optimisticky naladěný útočník.
