Pro útočníka Miloše Romana šlo o druhou pozvánku do seniorského výběru v krátkém čase. Na přelomu května a června se slovenský šikula zúčastnil mistrovství světa, o tři měsíce později už se Slovenskem bojoval o olympiádu. „Vždy je super reprezentovat a užívám si to. Byl jsem šťastný a hrdý, že jsem tam mohl být.“
Slovenský tým si v kvalifikaci postupně poradil s Rakouskem, Polskem a Běloruskem a jako vítěz skupiny si zajistil účast na zimních olympijských hrách v Pekingu. „Osobně jsem proti Rakousku nehrál, ale byl to stresující zápas až do konce. Potom vypadl jeden hráč, takže jsem měl možnost i nastoupit a proti Polsku to byl taky nervózní zápas. Myslím si, že jsme měli převahu, ale dokázali nám tam párkrát utéct a vytvořili si nějaké šance. Proti Bělorusku jsme hráli až do konce. Bylo to stresující, nám sice stačil bod, ale v tomhle zápase šlo o všechno. Fanoušci nám moc pomohli a všichni jsme si to moc užili,” hlásil po návratu útočník Miloš Roman.“
Výběr Craiga Ramsayho se na Zimním stadionu Ondreje Nepely mohl opřít o hojnou podporu fanoušků. Cestu na zápasy domácího týmu si v Bratislavě našlo dohromady zhruba patnáct tisíc slovenských příznivců. „Bylo to super, když tam konečně mohli být fanoušci. Sice omezený počet, ale atmosféra byla super. Bylo výborné to zažít na vlastní kůži.“
Teď už je Miloš Roman zase zpátky v Třinci a společně s celým týmem se připravuje na odvety v rámci hokejové Ligy mistrů. „Sledoval jsem sice jen výsledky, jak kluci hráli ve Švýcarsku a Švédsku. Bude to pro mě něco nového, protože Ligu mistrů budu hrát poprvé. Jsem natěšený.“
Foto: Hockey Slovakia
