Partnerský klub Nadační fond Play off President Cup Třinecké statistické okénko
MISTR 2010/2011
MISTR 2018/2019
MISTR 2020/2021
MISTR 2021/2022
Pohár prezidenta 2010/2011
Pohár prezidenta 2014/2015
Werk Arena Rozpis ledu Fanshop

Příběh Martina Růžičky: Bránící křídlo legendou útoku Ocelářů

23.01.2022 · Adam Sušovský
V roce 2009 do Třince přišel jako hráč do třetí formace, tehdejší generální manažer klubu Pavel Marek v něm viděl ideální bránící křídlo. O třináct let později Martin Růžička bodově sesadil z trůnu nejproduktivnějšího hráče ocelářské historie Richarda Krále. Připomeňte si nevšední příběh hráče, který se zásadním způsobem zasloužil o všechny tři mistrovské tituly Ocelářů.

12. květen roku 2009. 

Den, kdy se začala psát jedna z interesantních kapitol historie třineckého hokeje. 

Hráčský kádr Ocelářů totiž na začátku letní přípravy rozšířil kromě brankáře Tomáše Duby, obránce Maria Cartelliho a útočníka Romana Tomase také Martin Růžička. Tehdy nenápadný hokejista, který v následujících deseti sezonách pod Javorovým postupně trhal rekordy extraligové i klubové. 


Takto byly v létě 2009 partnerům představeny všechny čtyři třinecké posily, Martin Růžička na fotce první zleva.

V šestatřiceti letech se 23. 1. 2022, přesně 4 639 dní od chvíle, kdy v Třinci Martin Růžička podepsal první profesionální kontrakt, útočník s 568 body nejproduktivnějším hráčem klubové historie. 

"Je to výborný bruslař a fyzicky vybavený hokejista. Bude se proto od něj požadovat i důslednější plnění defenzivních úkolů," citovala ČTK začátkem května 2009 tehdejšího tiskového mluvčí klubu Ivo Pullmanna. Mnohem vypovídající je s odstupem času i titulek článku, kterým příchod Martina Růžičky v době celosvětové ekonomické krize oznamovalo samotné vedení klubu: "Změny v kádru ve znamení zlepšení defenzívy a úspor."

Martin Růžička před příchodem do WERK Areny odehrál v extralize 192 zápasů (to rozhodně není málo), ale dohromady v nich posbíral "jen" 53 bodů (28+25). Do Třince zamířil poté, co Znojmo prodalo svou extraligovou licenci Kometě Brno se slovy, že "první ligu hrát nechtěl."

"Líbilo se mi, jaký o mě Pavel Marek (tehdejší generální manažer HC Oceláři Třinec) projevil zájem. Volal mi skoro obden a tvrdil, že mě chce do týmu. To vždy velmi potěší, když víte, že je o vás zájem. Je mi taky sympatické, že v Třinci je mladší mužstvo a má perspektivu. Třinec je pro mě nová výzva. Vím, že čeká dlouho na nějaký úspěch, tak se jako celý tým budeme snažit ho dosáhnout," říkal v jednom z prvních rozhovorů v Třinci sám Růžička, který v té době ještě netušil, že až dosud v Česku jiný než třinecký dres neoblékne. Už tehdy ale předvídal, že Oceláře čekají zlaté časy. 

První rozhovor Martina Růžičky s novináři po příchodu do Třince. Týdeník Hutník, 24. 6. 2009.

Při svém příchodu do Třince měl za sebou v nejvyšší české soutěži čtyři sezony, v té první se v roce 2005 v dresu Sparty dokonce stal extraligovým šampionem, po jedné nahrávce si připsal v základní části i mistrovském play off. Bodově ale začal výrazně vyčnívat až v Beskydech. Vždyť zazářil hned při svém debutu za Oceláře. Na ledě Slavie Praha, v prvním extraligovém kole sezony 2009/10, nastoupil ve třetí formaci spolu s Jozefem Balejem a Ladislavem Kohnem, Třinečtí v O2 Areně uspěli 5:4 a Martin Růžička k asistenci navrch přidal dva góly, včetně toho vítězného v 56. minutě. 

"Už když jsem ho poprvé viděl na tréninku, vyzařovala z něj neskutečná energie a hlad po úspěchu. I jako zkušený matador jsem od něj odkoukal jeho řešení situací dva na jednoho. Těžil ze své předvídavosti, vždycky je o dva kroky napřed. K tomu, že se stal nejlepším útočníkem třinecké historie, ho navíc předurčovala i jeho tréninková píle, nátura být vždycky ve všem nejlepší," vzpomíná na Martina Růžičku jeho tehdejší spoluhráč a dnes sportovní ředitel klubu Jan Peterek. 


V prvním zápase za Oceláře Martin Růžička zapsal tři kanadské body.

Během úvodní sezony 2009/10 byl nakonec Martin Růžička za Ladislavem Kohnem se 47 body (23+24) druhým nejproduktivnějším Ocelářem, jeho role se z bránícího křídla začala v mužstvu měnit, a třebaže Třinci sezona skončila už ve čtvrtfinálové sérii s Pardubicemi s Dominikem Haškem v brance v poměru 1:4 na zápasy (Oceláři byli v tomto play off jediným týmem, který Pardubice dokázal alespoň v jednom zápase vyřazovací části porazit), třinecký útočník hrál dál díky pozvánce do přípravného kempu hokejové reprezentace před mistrovstím světa.

Možná i on sám bral tuhle příležitost jako zpestření závěru sezony, jenže i vinou nebývale vysokého počtu omluvenek hokejistů z NHL vydržel v kádru trenéra Vladimíra Růžičky až do poslední chvíle a nakonec se stal jedním ze členů zatím posledních českých mistrů světa. Na turnaji v Německu sice nastupoval převážně jako hráč čtvrté formace, nebo jako třináctý útočník, radost ze zlaté medaile na krku mu však nikdo vzít nemohl. A pohár pro mistry světa tak zavítal na návštěvu také do Třince, kde na něj na oplátku čekala nová, vylepšená, smlouva.

Mimochodem: v již zmíněném play off proti Pardubicím Růžička posbíral čtyři kanadské body v pěti zápasech (2+2), což bylo víc než ve svých předchozích 33 zápasech vyřazovací části v dresech Sparty a Znojma dohromady. A to ho ty nejlepší sezony v Třinci teprve čekaly. 


Martin Růžička s pohárem pro mistry světa 2010.

Už o rok později, v památném roce 2011, se totiž spolu s Oceláři radoval z historicky prvního mistrovského titulu a Růžička při vítězném tažení stanovil dosud platné a nepřekonané rekordy v play off. Během osmnácti zápasů vyřazovací části nastřílel 17 branek a dohromady zaznamenal třiatřicet kanadských bodů, v historii nejvyšší české soutěže jde dost možná o neopakovatelný počin. 

Oceláři v této sezoně drtili soupeře svou ofenzivní silou, Martin Růžička nastupoval na led v elitní formaci s kapitánem Radkem Bonkem a dnešním trenérem Ocelářů Václavem Varaďou, přesilovové hry, ve kterých Třinec sázel na nejtvrdší ligovou střelu Lukáše Zíba od modré čáry, nebo neubránitelnou křižnou přihrávku přes celé pásmo na volej Martina Růžičky z levého kruhu, jsou pro pamětníky nezapomenutelné. 

Výraznou roli takto Martin Růžička sehrál i v památném obratu semifinálové série se Slavii, Oceláři po odvetách v Praze prohrávali 1:3 na zápasy, ale domácí duel č. 5 zvládli suveréním způsobem 6:1. Martin Růžička v tomto utkání vstřelil čtyři branky (jeho maximum v jednom zápase), všechny góly třinecký snajpr nasázel v přesilových hrách. Od té doby si připsal minimálně jeden bod v každém dalším zápase zlatého play off.

Ze sezony 2012/13 navíc drží i platné rekordy základní části, a to jak ten střelecký (40 branek, čímž překonal rekord Davida Moravce - 38 branek v sezoně 1997/98) i rekord celkového počtu získaných bodů (83 kanadských bodů, jimiž překonal paradoxně Richarda Krále - 77 bodů v sezoně 1999/00). 

K dosažení této mety došlo těsně před koncem základní části na ledě Zlína, Oceláři na půdě neoblíbeného soupeře sice prohráli 2:4, Martin Růžička byl ale u obou gólů: první sám dal, na druhý nahrával Václavu Varaďovi. V deníku Sport následující den vyšel článek s titulkem: "Stalo se něco speciálního."

"Asi je to zatím můj individuálně největší úspěch, ale hodnotit ho budu až po kariéře," řekl tehdy Růžička.

Ve své kariéře si "Růža" odskočil také dvakrát do ruské KHL, sezonu 2011/12 strávil v Chabarovsku, v letech 2014-2016 působil v Čeljabinsku. V Rusku se výrazně neprosadil, mimo jiné i proto, že tam nikdy nedostával tak stěžejní roli jako v Třinci, kde při svých nejlepších individuálních sezonách na ledě během zápasů strávil často více než třicet minut. Při návratu do Česka vždy volil angažmá v Třinci, kde se později stal ještě dvakrát coby klíčový útočník týmu extraligovým šampionem. V únoru 2020 navíc vstoupil také do Klubu hokejových střelců Deníku Sport, podmínkou vstupu je 250 nastřílených branek v součtu zápasů extraligy a české reprezentace.

"Víte, když si Růža nasadí helmu, je jako v tranzu. On je na sebe brutálně náročný, a totéž vyžaduje od svých spoluhráčů. Po nikom se nevozí, nikoho nechce shodit. Když ale ví, že určitu situaci ten daný hráč umí udělat líp, tak to po něm chce. Chce šíleně moc vyhrávat, nesnáší porážky. Tím dovede nakazit všechny. Za sebe můžu říct, že i v mých 35 letech je právě Růža tím, kdo mě posouvá a motivuje k práci," řekl v deníku Sport kapitán Petr Vrána po loňském, zatím posledním, třineckém titulu.

V Třinci Martin Růžička odehrál během dosavadních deseti sezon v součtu základní části a play off celkem 528 utkání, zaznamenal v nich 568 bodů za 260 branek a 308 asistencí. V dresu Ocelářů nasázel 8 hattricků, kromě již zmíněného čtyřgólového představení v semifinále 2011 proti Slavii, zažil i pětibodový večer. Na podzim 2012 zařídil hladkou výhru 5:0 nad Českými Budějovicemi, tři góly tenkrát sám dal a na další dva nahrával. 

Všechny milníky Martina Růžičky si můžete prohlédnout také v TŘINECKÉM STATISTICKÉM OKÉNKU.


Čerstvý extraligový šampion při autogramiádě po zisku historicky prvního třineckého titulu.

"Je to neuvěřitelné. Za prvé už to, že tady odehrál tolik sezon a drží se celé ty roky, je vždy v prvních třech bodování ligy, rok co rok. Je to jen vizitka toho, jaký je soutěživec a každý zápas chce dát gól. Jemu je jedno, jestli je stav 7:3 nebo 8:0. Do každého střídání jde s tím, že něco udělá. Klobouk dolů před ním, je to naprosto fantastické," komentoval Martina Růžičku také jeho současný spoluhráč Andrej Nestrašil.

"Věřím, že má spoustu bodů ještě před sebou a že je bude sbírat tady v Třinci. V posledních letech se Růžička stává komplexnějším hráčem, dospívá. Je to jeden z lídrů týmu," chválí ho i trenér Václav Varaďa. A připomíná fakt, že Martin Růžička už dávno není jen ryzí zakončovatel, jako v mistrovském roce 2011, kdy spolu s Varaďou válel ještě v první třinecké formaci. Ale že v posledních letech mnohem více bodů sbírá asistencemi jako jeden z tvůrců třineckých akcí. 

Co na to Martin Růžička? 

"Teď to všechno teprve do sebe soukám, je toho moc. Znamená to pro mě fakt hodně, je ale spousta lidí, kteří za tím vším stojí. Tohle není jen má práce, svůj podíl na tom má manželka, rodina, mí spoluhráči, vedení třineckého klubu i fanoušci. Ti všichni, které jsem tady v klubu za těch deset let potkal, mi dali důvěru a pomáhali mi. Těmhle všem já děkuju."