Partnerský klub Nadační fond President Cup Třinecké statistické okénko Klubový informační systém
MISTR 2010/2011
MISTR 2018/2019
MISTR 2020/2021
MISTR 2021/2022
MISTR 2022/2023
Pohár prezidenta 2010/2011
Pohár prezidenta 2014/2015
Werk Arena Rozpis ledu Fanshop

Představení soupeřů Ocelářů pro další ročník CHL

23.05.2019 · Michal Samiec
Třinečtí se podívají do známých zemí, kde se v posledních letech v rámci Champions Hockey League nebo při příležitosti Spenglerova poháru již představili. Los jim totiž do skupiny příštího ročníku nadnárodní soutěže přiřadil finský tým z Lahti či švýcarské Lausanne. Premiérové představení prvního týmu na běloruské půdě naopak obstará zápas v Minsku.

Rozdělení týmů do skupin, které se uskutečnilo v Bratislavě v rámci prvního volného dne aktuálně finišujícího mistroství světa, přisoudilo Ocelářům do skupiny D trio z různých koutů Evropy. Třinečtí si zvykli v posledních letech cestovat na sever – i letos bude v plánu let tentokrát do Finska. Oceláři se totiž představí v souboji s Lahti Pelicans. Druhým soupeřem bude švýcarské Lausanne HC. Se zápasy v zemi helvétského kříže mají Třinečtí nejčerstvější zkušenosti – na konci loňského roku totiž reprezentovali český hokej na turnaji v Davosu. Se Švýcary se třinečtí hokejisté ale potkali už i v rámci CHL – tým z Bernu byl úplně prvním soupeřem Třince v hokejové Lize mistrů. 21. srpna 2014 Třinec rozstřílel v nové Werk areně Bern 7:0! Třetím soupeřem, se kterým budou Oceláři bojovat o evropské body a postup ze skupiny, bude Junosť Minsk. Tým z běloruského hlavního města bude prvním týmem z této země, který – navíc v soutěžním utkání o body – přivítá na svém ledě třinecké Oceláře.

Lausanne HC

Sezóna 2018-19: V základní části švýcarské National League vyhrálo Lausanne 27 z 50 utkání, což znamenalo 87 bodů. Ve velmi vyrovnané základní části švýcarské nejvyšší soutěže, kde týmy od čtvrtého do desátého místa byly rozprostřeny na šesti bodech, to znamenalo konečnou třetí pozici. V play off se Lausanne nejprve postavil šestý tým po dlouhodobé části sezóny z Langnau. Lausanne postoupilo až po sedmizápasové bitvě, následně v semifinále vypadlo v pěti zápasech s Zugem. Zápasy o třetí místo se ve švýcarské soutěži nehrají, jako výše postavený vypadnuvší semifinalista získalo bronzové medaile právě Lausanne. Ve Švýcarsku se hraje i domácí pohár, ale účinkování Lausanne v poslední edici soutěže bylo krátké – skončilo již ve druhém utkání, které značilo osmifinále.

Hvězdy klubu: Tým Lausanne reprezentuje v třinecké skupině D druhý košík. Klub z města, které bude za rok hostit mistrovství světa, bude hrát v nové Vaudoise aréně. V této hale budou moci fanoušci v příští sezóně (kromě zajímavého přípravného utkání koncem září s Chicagem Blackhawks) sledovat švýcarskou nejvyšší soutěž a v ní například hru aktuálních švýcarských reprezentantů – Lukase Fricka, který otevřel skóre utkání s Českem v základní skupině letošního šampionátu. Z týmu Lausanne barvy své země na Slovensku reprezentují i Genazzi či Bertschy. Nejproduktivnějším hráčem týmu trenéra Ville Peltonena byl v bronzové sezóně Dustin Jeffrey, který si ve 44 zápasech připsal 46 bodů (15+31). Nejpilnějším sběratelem bodů v play off byl Joël Vermin – 12 utkání a v nich 10 bodů. Reprezentanti Švýcarska Bertschy (62 zápasů v součtu základní části a vyřazovacích bojů a 40 bodů) a Genazzi, který – podobně jako třinecký „Dravec“ působil na postech obránce i útočníka a v sezóně nastřádal 30 bodů v 62 zápasech – byli pro tým také velice důležití. Místo v reprezentaci své země si vybojoval svými výkony v Lausanne i Lotyš Ronalds Ķēniņš, nepostradatelná je i postava kanadského legionáře Coryho Emmertona. Brankářská jednička týmu Sandro Zurkirchen se pro příští sezónu přesouvá do Lugana a v Lausanne tak budou hledat nové tváře do brankoviště.

Historické úspěchy: Klub byl založen před 97 let, tedy v roce 1922. Svou existenci rozdělil mezi National League A a National League B, tedy první dvě ligy v zemi pod Alpami. Naposledy do nejvyšší soutěže postoupili červeno-bílo-černí v roce 2013 a od té doby ji hrají nepřetržitě. Na větší úspěch klub čeká, do vitríny úspěchu tak v Lausanne určitě zařadí i letošní bronz. Při postupech do nejvyšší soutěži ve své historii celkem sedmkrát vyhráli druhou nejvyšší ligu v zemi helvétského kříže.

Účast v CHL: Hokejový klub Lausanne bude hrát Champions Hockey League poprvé ve své historii.


Lausanne reprezentují na mistroství světa hráči nejen v rámci švýcarského národního týmu, jako například Genazzi, Bertschy či Frick, ale také Lotyš Ronalds Ķēniņš. Ten v sedmi zápasech skóroval dvakrát a připsal si dvě asistence – prosadil se například v utkání s Rakouskem. (Foto: Andre Ringuette/HHOF-IIHF Images)

Lahti Pelicans

Sezóna 2018-19: Pelikáni zažili výbornou základní část nejvyšší soutěže. V základní části finské Liigy nasbírali v 60 zápasech 104 bodů a kvalifikovali se do hokejové Ligy mistrů jako třetí tým dlouhodobé části soutěže. Play off však skončilo pro tým z finského lyžařského střediska záhy. Lahti vypadlo v šestizápasové sérii s týmem HIFK Helsinky. V konečném pořadí soutěže tak hráči týmu vyznávajícího bílo-modrou kombinaci dresů klesli ze třetí na pátou pozici.

Hvězdy klubu: Největší hvězdu klubu můžeme najít mezi spoluvlastníky organizace. Jedním z podílníků totiž je Pasi Nurminen. 43letý rodák ze 120 tisícového „finského Chicaga“, jak se Lahti přezdívá, nastupoval v NHL za Atlantu, většinu hráčské i následující trenérské kariéry spojil se svými Pelikány. V roce 2011 byl trenérem brankářů u zlatého finského národního týmu. Tým pro příští ročník je zatím v tvorbě. Na soupisce ale je gólman, kterého známe z českých soutěží – jedním ze dvou brankářů týmu je Jakub Škarek. Nejstarším obráncem na prozatímní soupisce je Miihkali Teppo, který se narodil v roce 1992. Nejzkušenějším útočníkem je 33letý Juhamatti Aaltonen, který se na konci sezóny 2018-19 vrátil do Lahti po téměř devíti letech. Ty strávil v Magnitogorsku, Oulu, helsinských týmech, jedno play off oblékal barvy Bernu.

Historické úspěchy: Hokej se hraje v Lahti pod různými hlavičkami dlouho. Klub nosící název Pelicans byl oficiálně založen v roce 1996, tehdy působil v nižší soutěži. Za 23 let od založení klubu Pelikáni získali jediný cenný kov – v roce 2012 podlehli ve finále finské nejvyšší ligy týmu z Jyväskylä 4:1 na zápasy.

Účast v CHL: I Lahti se představí v hokejové obdobě Ligy mistrů poprvé ve své historii.


Jedním z nejzkušenějších hráčů Lahti v příští sezóně bude Juhamatti Aaltonen. Hráč, který má na kontě zlatou medaili z mistrovství světa 2011 a čtyři mistrovské tituly z finské soutěže, přišel do Lahti už v průběhu sezóny z týmu Skellefteå AIK. Ve švédském týmu loni Aaltonen hrál Champions Hockey League a připsal si 11 plusových bodů – s tímto výsledkem byl nejlepší v rámci soutěže. (Foto: Pasi Lepola)

Junosť Minsk

Sezóna 2018-19: Druhý největší minský klub úzce spolupracuje s Dinamem reprezentujícím běloruský hokej v KHL. Junosť v ročníku 2018-19 běloruské extraligy získala v 56 zápasech 141 bodů, když dokázala vyhrát 43 utkání. Druhé Grodno skončilo 19 bodů za minským klubem. Play off dopadlo tak, jak se dalo z tabulky základní části a z dominantního postavení prvních dvou týmů předvídat. Ve finále porazila Junosť tým z Grodna.

Hvězdy klubu: Nejproduktivnějším hráčem týmu ve skončeném ročníku běloruské extraligy byl Mikhail Stefanovič, který v 56 utkáních nasbíral 57 bodů (32+25). Tento výkon mu dopomohl i k pozici nejvíc bodujícího hráče běloruské soutěže. Vysoko v bodování byli i Stanislav Lopačuk, který se stal nejproduktivnějším hráčem Junosti v play off, nebo Sergej Drozd. V týmu Junosti najdeme jména, která jsme byli zvyklí vidět na elitním mistroství světa v běloruské sborné. Mimochodem právě Lopačuk byl jedním ze dvou hráčů, kteří Junosť v reprezentaci zastupovali letos na mistrovství divize IA v kazašském Nur-Sultanu. Druhým byl mladý brankář Osipkov, který se pro příští rok přesune do týmu Dinama v KHL. Jména spojena s Juností jsme vídávali také na českých kluzištích – jako například Anatolije Protasenju, který ještě v sezóně 2017-18 hrál za Jihlavu a Vsetín a v podstatě je odchovancem Dukly, kde hrál již ve svých 14 letech. V brance je jistotou týmu Igor Brikun – 32letý gólman odchytal 39 utkání a udržel úspěšnost k 94 procentům a v play off své statistiky ještě vylepšil. Je otázkou, zda se do týmu nevrátí při odchodu Osipkova Dmitri Milčakov, který poslední ročník strávil v Plzni, ale je jisté, že na západě Čech pokračovat nebude.

Historické úspěchy: Junosť, jak tomu odpovídá i název klubu, je mladým klubem – byl založen teprve v roce 2003. Za pouhých 16 let existence se však klub etablovat měli běloruskou hokejovou elitou. Osmkrát nejvyšší soutěž této země vyhrál, pětkrát klub vyhrál Pohár Ruslana Saleje, což je domácí pohár. V letech 2007, 2011 a 2018 navíc Junosť vyhrála Kontinentální pohár, tedy aktuálně nejdéle hranou evropskou hokejovou soutěž, momentálně ale ve stínu CHL.

Účast v CHL: Příští ročník bude šestým evropské hokejové soutěže. Potřetí se zúčastní za Bělorusko Junosť Minsk. Běloruskému hokeji kraluje s Juností ještě tým z Grodna, oba se dělí o účastnické místo v Lize mistrů spravedlivě. První účast Junosť v sezóně 2016-17 proměnila v postup do prvního kola play off. Bělorusové postoupili ze skupiny s Växjö a českým týmem z Mladé Boleslavi. Z tříčlenných skupin se tehdy postupovalo do šestnáctifinále, kde tým z hlavního města Běloruska vyřadila Frölunda, pozdější vítěz ročníku. Junosť první zápas se švédským gigantem dokonce dokázala vyhrát 3:2! Druhá účast přišla v sezóně 2018-19, kdy sice běloruskou ligu reprezentoval mistr z Grodna, ale Junosť se kvalifikovala jako vítěz Kontinentálního poháru. Z těžké skupiny s Malmö, pozdějším finalistou z Mnichova a TPS Turku hráči Junosti nepostoupili, ale vyhráli solidní dva zápasy – s Malmö doma 6:2 a s Turku 2:1.


Junosť Minsk se představí v příštím ročníku v rámci hokejové Ligy mistrů již potřetí. Sedminásobný běloruský mistr bude prvním hostitelem Ocelářů v utkání na běloruské půdě. Třinečtí hokejisté se představí v komplexu Čižovka, který je sídlem klubu i jeho mládežnických týmů. Čižovka byla jedním z míst, kde se odehrál šampionát v roce 2014. (Foto: junost.org/klub/o-klube)