Oceláři si v těchto dnech dopřávají zasloužené volno. Postupně se však vracejí k nejrůznějším pohybovým aktivitám, což platí například právě o Michalovi: "Oslavy byly hezké, ale člověk už cítí, že je třeba také něco dělat. Zatím jsem doma, chystáme se sice někam do tepla, ale to přijde na řadu teprve někdy v červenci. Snažím se už teď hýbat, aby si tělo postupně znovu zvyklo na fyzickou zátěž. Pojímám to samozřejmě sportovně, chodíme hrát tenis, s klukama si také zahrajeme fotbálek."
Extraligový ročník 2020/21 byl z osobního hlediska trochu jiný než ten předchozí. V sezoně 2019/20 se Michalovi střelecky dařilo hned na startu, tentokrát prožil gólové obrození poněkud později: "Letos to osobně ze začátku bylo střelecké trápení. Po nějakých 25 zápasech jsem měl na kontě jen jeden gól a nebylo to ono. Naštěstí mi trenéři stále věřili a dali mi potřebný čas na ledě. Hned po novém roce se mi v Plzni povedly dva góly, pak už to bylo lepší. Začal jsem si najednou víc věřit a vše se v dobré obrátilo," říká třinecký útočník s číslem 87, jenž v základní části nakonec posbíral solidní bilanci 10+13.
V dobrém rozpoložení pokračoval v nejdůležitějším období. V play off byl spolu s Jackem Rodewaldem se šesti góly druhým nejlepším střelcem Ocelářů: "Nezměnil jsem ve své hře vůbec nic, ale štěstěna se asi obrátila na mou stranu. Prakticky všechno mi tam hlavně ze začátku napadlo. Bylo tomu tak z velké části díky spoluhráčům z lajny. Se Špágrem a Jackem jsme si sedli, měli jsme slušný čas na ledě, klaplo nám to. O Špágrovi se nemusíme moc dlouho bavit, je to skvělý centr, má obrovský přehled, nahrál mi snad na všechny góly. Jack se dokázal parádně udržet na puku, byl hrozně silný v rozích. Oba přišli teprve v průběhu sezony, ale adaptovali se výborně."
Po dvou letech znovu třinecký kolektiv zvedl nad hlavy Masarykův pohár. Jak sám přiznal, oslavy tentokrát byly trochu decentnější než ty předchozí: "Bylo fajn, že nějací lidé mohli na tribuny, ale když to porovnám s titulem před dvěma roky, kdy byla aréna beznadějně plná, bylo to letos trošku smutnější. Byli jsme ale samozřejmě rádi i za tyhle fanoušky. Oslavy v kabině jsme si nenechali pokazit, bylo to znovu velké. Skvělá byla také jízda odkrytým busem, přišlo dost lidí, bylo vidět, že město hokejem žilo. Fanouškům chci ještě jednou poděkovat."
Oceláři se rozloučili s nejlepším střelcem Matějem Stránským. Kapitán Petr Vrána nedávno reagoval na dotaz, kdo by elitního kanonýra mohl v budoucnu pod Javorovým nahradit. Mezi kandidáty zmínil mimo jiné i právě Michala Kovařčíka: "Bude to těžké. Nechci něco říkat a slibovat dopředu (usmívá se). Je hezké, když vám někdo tolik věří, snad tedy nezklamu. Nezříkám se odpovědnosti, budu se snažit týmu maximálně pomáhat. Nahradit Straňase ale bude strašně těžké. Musíme se o ty góly nějak rovnoměrně rozdělit."
Týmová letní příprava startuje Ocelářům v červnu. Vnímá tohle období jen jako nutné zlo, anebo v úmorném fyzickém drilu nachází potěšení? "Kondiční příprava je vždy naprostý základ. Nejde tam nic ošidit. Když přijdete nepřipravený, je to na ledě hned cítit. Letos si to znovu zpestříme kempem v Tatrách, tam to bude fakt náročné. Letní přípravu asi moc hráčů nemusí, ale člověk to nějak musí přetrpět. Jsme profíci, tak zatneme zuby a znovu se co nejlépe připravíme."
