Jak hodnotíš duel se Zlínem?
Bylo to bojovné utkání. Naše taktika byla hrát jednoduše. I proto, aby se kluci, co byli nemocní, do toho dostali, protože nebyli dlouho na ledě. Cíl byl ubojovat to, hrát jednoduše a počkat si na šance, které přišly. Hlavně jsme jim chtěli vrátit to, že utkání nechtěli odložit. Chtěli hrát, tak tady to mají.
Vrátil ses do extraligy a hned máš tři gólové přihrávky. Jak ti bylo?
Jak nám řekli, že budeme hrát, tak jsme se všichni z Frýdku-Místku těšili. Jsme rádi, že jsme pomohli, vyhráli a naše pomoc byla k něčemu. Osobně se mi hrálo dobře, a i když tým nebyl kompletní, tak ta kvalita je tady neskutečná. To je radost hrát. Dneska jsme si to užili a zítra zase do práce (směje se).
Aron říkal, že jste neměli společný trénink, jen dnešní rozbruslení, co jste si na něm řekli? Přece jen tým byl česko-polsko-slovenský.
Tady většina umí mluvit i polsky, v tom problém nebyl. Ráno jsme se sešli, dali klasické rozbruslení. Osahali si to, ale většinou to je všude podobné. Nějaká porada, video a šli jsme do utkání.
Šel jsi k partnerskému klubu s vizí, že by sis zase mohl pod Javorovým zahrát?
To jsem popravdě neřešil, šel jsem do Frýdku-Místku, abych byl doma a nemusel hrát někde v Čechách. Přišel jsem s tím, že budu hrát za něj a snažit se plnit co nejlépe svou práci, abychom partnerský klub zvedli a dostali ho výše, než je.
Překvapilo tě, že jsi byl povolán?
Nevěděli jsme, jaká tady vládne situace. Spíše jsme si mysleli, že to doplní juniory. Sešli jsme se ve Frýdku-Místku na tréninku a přišel Mojmír (hlavní trenér Trličík), obešel pomalu celou šatnu a říkal ten, ten a ten Třinec, vyjmenoval skoro všechny. Potrénovali jsme si, sbalili věci, doma si vyprali a dneska jeli tady.
Říkal jsi, že jste to Zlínu chtěli nandat sportovně a s agresivitou jste to nechtěli přehánět.
Určitě sportovně, ale hráli jsme hodně agresivně, neměli to jednoduché. Nechtěli to odložit, chtěli bojovat, a tak jsme hráli. Nás to zdravě naštvalo a jsme rádi, že jsme jim to takto vrátili.
Říkali jste si na ledě se soupeři i něco kolem toho?
Ne, na to není čas. Popřáli jsme si hodně štěstí, ať se jim daří. Každý chce hrát, vyhrávat, nikdo nechce prohrávat.
Máš už pokyny, že se máš zítra zase hlásit v Třinci?
Nafasoval jsem si náhradní nože, ale jak jsem říkal, zítra zpátky do práce.
Co kluci, kteří přišli po nemoci? Jak na tom jsou?
Všichni šli na vyšetření všech orgánů. Plic, srdce a podobně. To není v každém mančaftu. Akorát říkali, že bylo cítit být pět dnů mimo led. Dvakrát byli na ledě a šli do zápasu, tak si trochu stěžovali, že je bolí nohy a nemohou dýchat, takové ty klasické problémy po nějakém volnu. Jinak dobré.
Co jsi říkal na polskou letku? Tři Poláci v české nejvyšší soutěži v jednom týmu je hodně nezvyklé.
A to máme ještě jednoho v záloze. (úsměv) I to je motivace pro kluky z Polska, protože jsou šikovní a vidí, že Aron se tu drží spoustu let a ty dveře do Třince nejsou zavřené. Když budou hrát, jak hrají, bude šancí přicházet více. I pro ně je to příslib do budoucna, aby pracovali. Nikdy neví, kdy to zase může přijít.
Abyste příště neměl na dresu svoje jméno polsky Swaczyna.
To myslím, že nehrozí. (smích)
