Partnerský klub Nadační fond Dračí studio
MISTR 2010/2011
MISTR 2018/2019
MISTR 2020/2021
Pohár prezidenta 2010/2011
Pohár prezidenta 2014/2015
Werk Arena Rozpis ledu Fanshop

Návrat do Třince je pro mou budoucnost to nejlepší, říká Lukáš Jašek

28.08.2014 · Martina Sikorová, Kamila Schmiedová
Do třineckého týmu se po roce ve švédské juniorce vrátil odchovanec Ocelářů Lukáš Jašek. Níže si tak můžete přečíst rozhovor s tímto mladým forwardem nejen o jeho působení ve Švédsku.

Talentovaného třineckého mladíka přivedli k hokeji ve čtyřech letech jeho rodiče. Působil především v mládežnických týmech Třince, minulý ročník ale strávil v juniorském týmu švédského Södertälje, od této sezóny už však znovu patří mezi Oceláře. Jeho cílem je probojovat se do extraligového týmu Ocelářů a stejně jako jeho vzor z Tampy Bay, Steven Stamkos, i Lukáš Jašek by si jednou rád zahrál v NHL.

Před touto sezónou jsi působil ve švédském klubu, Södertälje SK, kam jsi odešel ze zdejšího staršího dorostu. Jak se tento přesun zrodil?

Do Švédska mi pomohl můj agent, který mi předložil nabídku Södertälje. Chtěl jsem si zkusit jiný styl hokeje a navíc je švédská výchova hokejistů ve světě vyhlášená, proto jsem tento návrh přijal.

Ve Švédsku jsi hrál především v juniorské SuperElit. Jak bys tuto ligu zhodnotil a myslíš, že ti rok tam nějak pomohl?

Juniorská liga ve Švédsku je hodně kvalitní. Hráči jsou hokejově vyspělí a fyzicky zdatní. K tréninkům i zápasům přistupují na 100 % procent. Konkurence je tam tak veliká, že si nikdo nedovolí nic vypustit. Měl jsem možnost hrát a trénovat s kluky, kteří byli všichni o tři rok starší než já, což mi hodně pomohlo. A pomohlo mi to také v tom, že jsem se v životě osamostatnil, zlepšil si angličtinu, dokonce se naučil i trochu švédsky. A také jsem si něco vzal ze švédské mentality.

Co vedlo k tvému návratu do Třince a jak vnímáš novou WERK ARENU, která byla postavena během tvého působení ve Švédsku?

Do Třince jsem se vrátil, protože si myslím, že je to pro můj hokejový rozvoj a budoucnost to nejlepší. Hala je pěkná. Šatny a veškeré zázemí je na nejvyšší profesionální úrovni. Co můžu porovnat se Södertälje, tak podmínky tady jsou na vyšší úrovni.




S osmnáctkou jsi se zúčastnil Memoriálu Ivana Hlinky, kde jste po skalpu USA, Finska, Ruska a Švédska vybojovali stříbrné medaile.

Je to velký úspěch, protože tento turnaj je po Mistrovství světa "18" největším turnajem a porazit mužstva jako jsou oni, to se nestává často.

Ty jsi k tomuto úspěchu přispěl 7 body (5 gólů a 2 asistence) a stal jsi se nejproduktivnějším hráčem českého týmu. Jsi spokojen se svým osobním výkonem?

Bodově se mi tento turnaj docela povedl. Jen mě mrzí, že jsem semifinále i finále musel odehrát s poraněným ramenem a nemohl jsem tak podat 100 % výkon.

Po tomto úspěchu se někteří tví spoluhráči nechali slyšet, že z Mistrovství světa "18" už chtějí zlato.

Může se to podařit, ale k tomu je potřeba, aby se v jeden okamžik sešly všechny důležité okolnosti - forma a zdraví hráčů, štěstí. Mohlo by to klapnout. Ve finále věřím určitě.




Při pohledu na tvé statistiky zaujme nejen velký počet nasbíraných bodů, ale také minimum trestných minut.

Snažím se hrát čistě, bez zbytečných faulů hlavně v útočném pásmu, což bylo na turnaji zdůrazňováno trenérem. Nebojím se tvrdé hry, ale vyhýbám se faulům holí, což je nešvar českého hokeje.

Už v šestnácti jsi si připsal dva starty za "A" tým. Jsi spokojen se svým dosavadním výkonem a myslíš si, že se můžeš do Áčka prosadit už letos vzhledem k pravidlu o dvou juniorech?

Moje výkony musí zhodnotit trenér. Mužský hokej je odlišný od toho juniorského, ale doufám, že jsem nezklamal. Udělám všechno proto, abych se letos do Áčka prosadil. A to ne díky pravidlu o juniorech, ale hlavně svými výkony.