Partnerský klub Nadační fond President Cup Třinecké statistické okénko Klubový informační systém
MISTR 2010/2011
MISTR 2018/2019
MISTR 2020/2021
MISTR 2021/2022
MISTR 2022/2023
Pohár prezidenta 2010/2011
Pohár prezidenta 2014/2015
Werk Arena Rozpis ledu Fanshop

Ján Moder: Vydali jsme se správnou cestou

15.05.2021 · Lubomír Černek
Třinečtí hokejisté jsou od roku 2019 jediní, kdo zvedl nad hlavu mistrovský titul. „Jsem absolutně šťastný. Je to potvrzení, že jsme se v našem klubu vydali správnou cestou,“ řekl prezident klubu JÁN MODER po úspěšné obhajobě. „V žádném případě ale nechci vést silácké řeči, že vstupujeme do zlaté éry. Samozřejmě, že vyhrávat chceme, proto to děláme a hrajeme. Ale chci, abychom byli pokorní, a prvořadé je, abychom bavili naše fanoušky pěkným hokejem. Takový jsme letos hráli,“ dodal.

Podruhé za sebou jste porazili ve finále Liberec, jehož prezident klubu Petr Syrovátko je vaším dobrým kamarádem. Co vám řekl nebo napsal letos po finále?

Po finále jsme si už jen popřáli. Bavili jsme se ale hodně předtím. Konstatoval, že jsme přišli jen o Honzu Jaroměřského a Ondru Kovařčíka, zatímco jim chybělo mnoho klíčových hráčů. Byl skeptický. Hodně nám to ale ztížili. Až na první zápas nebyla žádná výhra lehká a utkání byla vyrovnaná. Hlavně zápas číslo čtyři, kde padl jediný gól až v prodloužení. Od té chvíle jsem věřil, že už titul nepustíme. V rozhovorech ještě Martin Růžička prozradil, že jim Venca (trenér Varaďa) v kabině po výhře nadhodil, že má v pondělí (26. dubna) narozeniny. Ani nebylo potřeba víc dodávat. Každému bylo jasné, že budou muset, jak zaznělo v Černých baronech, rypákem rýt, aby sérii doma uzavřeli. Tehdy jsem věřil, že už to dotáhneme.

Jak jste prožíval rozhodující utkání v semifinále s Mladou Boleslaví?

Napnutý jsem byl do posledního hvizdu a srdce asi dostává zabrat, protože jsem si všiml, že se mi během play off zvýšil tlak. Snažím se nervozitu potlačovat tak, že tým hodně povzbuzuju (úsměv). To mě uklidňuje. Hráli jsme ale v sedmém zápase dobře, jen se nám nedařilo dát gól, než to Martin Růžička prolomil (ve 47. minutě otevřel skóre). Zápas ještě provázely emoce a moment před tím gólem (únik Bičevskise) byl zbytečně nafouknutý. Musím ale uznat, že Boleslav se vydala velmi dobrou cestou a má kvalitní mančaft. Ne náhodou jsme s nimi prohráli všechny čtyři zápasy v základní části. Divil jsem se, že nepostavili do branky Krošelje, který nás v těch utkáních trápil. Připomínal mi Kašíka, se kterým na nás v minulosti vyrukoval Zlín a byli jsme vedle jak ta jedle.

Oceláři se také mohli opřít o gólmana. Překvapilo vás, jak si Ondřej Kacetl vedl?

Přiznám se, že jsem měl z toho postu velké obavy, a nebyl jsem jediný. Věděli jsme, že je dobrý, však nás vychytal v letním poháru, když jsme hráli v Přerově. V průběhu základní části ale neměl stabilní výkonnost. Teď říkám, že jsme jej přivedli jako surový diamant a těmi zápasy před play off se vybrousil do čistého diamantu na nejdůležitější část sezony, ve které byl neskutečnou oporou. Překvapil mě absolutně nejvíc.

Co vám ze sezony utkví v paměti?

Tento ročník se navždy uchová v mé paměti jako smutný, protože se hrálo dlouho úplně bez diváků. Mrzelo mě to o to více, protože jsme předváděli pěkný hokej. Měli jsme kvalitní přesilovky s úspěšnými střelami z první. Líbila se mi obranná činnost i oslabení. Zaujalo mě, jak se v play off stupňovala obětavost a množství puků, které zachytili hráči před Ondrou. V tom jsme jednoznačně kralovali. V neposlední řadě jsme dali hodně pěkných branek, ze kterých mi vyniká Jackův gól mezi nohama.

Letošní play off jste zpestřili vysíláním před každým zápasem. Každý pořad měl i speciálního hosta, který se zapsal do klubové historie. Jak se vám Dračí studio líbilo?

Chci pochválit všechny, kteří projekt vymysleli a podíleli se na jeho realizaci. Studio přinášelo aktuální informace k zápasům, připomněly se určité momenty i osobnosti z historie klubu. Dojemný byl díl, jak se pouštěly Ádovi (Martin Adamský) vzkazy od bývalých spoluhráčů i rodiny, když oznámil ve studiu konec kariéry. Vznikly i další dobré rozhovory, přes telemost jsme se spojili s Radkem Bonkem. Hodnotím to vysoko. Dokazuje to, že se snažíme v Třinci zkvalitňovat vše okolo hry a poskytovat fanouškům co nejzajímavější servis.

Také jste patřil mezi hosty, ale nemluvil jste o prvním finále Třince v roce 1998. To jste v klubu už působil. Jak na sérii se Vsetínem vzpomínáte?

Hodně nás vyčerpalo semifinále s Vítkami. Po postupu proběhly poměrně bujaré oslavy, mám dojem, že větší než teď po titulech. Nikdo nepočítal, že bychom prošli tak daleko. Tuším, že ve finále nemohl hrát Richard Král ani Roman Kaděra, dva klíčoví hráči. Tehdy se ještě hrálo na tři pětky, takový výpadek byl cítit. Se Vsetínem jsme drželi krok dvacet třicet minut a došly nám síly, proto jsme prohráli. Hráli jste letos třetí finále po sobě.

Vidíte se Vsetínem nějakou podobu?

To je úplně něco jiného. Vsetín měl tehdy dvě pětky reprezentantů. Pobral vše, co bylo nejlepší, proto tak v 90. letech válcoval. U nás je to postavené na jiném způsobu. Je to hlavně o práci, o ocelovém srdíčku, které všem lidem v klubu bije. Chci poděkovat celému realizačnímu týmu, trenérům, fyzioterapeutům, kustodům, masérům, prostě všem zaměstnancům klubu. Vážím si, co všechno pro Oceláře dělají.

×
Dnes v 18:00 | Jun.
HC Oceláři Třinec
HC Energie Karlovy Vary
×
Dnes v 13:00 | Dor.
HC Oceláři Třinec
HC Dynamo Pardubice