Na začátku roku stanovili junioři nový mládežnický rekord klubu v počtu výher v řadě, k tomu později přidali vítězství v základní části a play off zakončili se stříbrnými medailemi na krku. “Tuhle sezonu můžeme hodnotit určitě jedině pozitivně. Velký dík každopádně patří všem hráčům i realizačnímu týmu. Obrovský kus práce udělali kondiční trenéři Standa Synčák s Ivetou Wojnarovou a také to, že jsme měli dennodenně k dispozici fyzioterapeuta Martina Kiedroně, takže se nám vyhýbala velká zranění.”
Sezona 2022/2023 se v případě juniorské soutěže odehrála podobným systémem jako extraliga. Po základní části s 52 zápasy následovalo tříkolové play off. Ve čtvrtfinále potřeboval tým k postupu do další fáze vyhrát tři utkání, v semifinále a finále už čtyři. “Konečně jsme si říkali, že to mělo atributy seniorské soutěže. Extraligu to víceméně kopírovalo, byť teda play off hrála první osmička a chybělo tak předkolo. Ale i přesto soutěž měla nádech seniorů. Hráli jsme dlouhodobou celorepublikovou soutěž a v závěru, když se do jednotlivých týmů vraceli hráči třeba z první ligy, najednou bylo vidět, že soutěž nemá jasného favorita. My jsme se závěrečným víkendem dostali na první místo. U první šestky byl minimální bodový odstup a potvrdilo to pak i čtvrtfinále, přes které jsme z první čtveřice prošli jako jediní. A vítěz ze Sparty šel do vyřazovací části až ze šestého místa.”
Oceláři si ve čtvrtfinále i přes zaváhání v prvním zápase rychle poradili s Pardubicemi, v semifinále je pak čekal těžký oříšek v podobě bitvy s nepříliš oblíbenou Jihlavou. Proti Dukle Třinec v základní části urval jediné vítězství, v semifinále si pak postup do posledního kola play off vydřel až v sedmém zápase. A to po obratu z 0:2 na 3:2 po nájezdech. “Díky tomu, že měli jako trenéra Michala Broše, bylo vidět, že jsou na play off dobře mentálně připravení. To je první věc - velice odolní hráči, jak se říká držáci. A hrálo se hodně fyzicky. V té sérii nás ale mrzely výpadky v naší hře. Byli jsme schopni odehrát výborný zápas a v dalším jsme dostali sedm gólů. V některých utkáních jsme museli otáčet skóre a vlastně pak i v utkání číslo sedm. S trenéry jsme se ale shodli, že by se poslední utkání série nemělo rozhodovat dovednostní soutěží. Ale mělo by se pokračovat normálně hrou pět na pět, dokud nepadne gól.”
Ve finále už Třinec nestačil na pražskou Spartu, na stříbro si ale sáhl jako jedno z nejmladších družstev v soutěži. Podle tabulky, která v průběhu ročníku vyšla na webu hokej.cz, měli trenéři Ocelářů k dispozici pátý nejmladší tým. “Bylo to hlavně tím, že jsme neměli tolik hráčů ročníku 2003. Během sezony nás navíc ze zdravotních důvodů opustil Petr Ullrych, to se bohužel stává. Přišli k nám ale šikovní hráči ročníku 2005, kteří si v přípravě o to místo řekli. Už od přípravných zápasů, a pak i na začátku soutěže, bylo vidět, že mají v týmu svojí roli, jen si prostě na ten rychlejší a fyzicky náročnější hokej musí zvyknut. A myslím si, že to potvrzovali během celé sezony. Tohle je samozřejmě cenné, ale pro nás by bylo dobré, kdyby si to přenesli dál směrem k seniorskému hokeji.”
V průběhu vyřazovací části se třinecká juniorka musela vypořádat taky s absencí dvou reprezentantů. Účast na mistrovství světa hráčů do osmnácti let ve Švýcarsku si vybojovali útočníci Adam Cedzo s Miroslavem Holinkou. Prvně jmenovaný navíc s týmem Slovenska dosáhl jako třetí nejproduktivnější hráč týmu na čtvrté místo. “S Adamem je radost pracovat. To je přesně takový ten typ hráče, u kterého si myslím, že ho budou mít trenéři rádi. Jeho výkon roste s důležitostí utkání. Prostě na něm není vidět žádná nervozita, žádný strach z toho, že na ledě něco pokazí a pro soupeře je velmi nepříjemný. Myslím si, že má potenciál do seniorského hokeje. A Mirek Holinka…velice pracovitý a nominaci jsme mu celá Akademie moc přáli. Za celou sezonu měl pouze jedinou šanci v národním týmu, z další se pak musel kvůli nemoci omluvit. Závěrečný kemp mu ale vyšel a byť výsledky týmu asi nebyly podle představ nikoho v českém hokeji, jsme rádi, že se tam dostal a vyzkoušel si mezinárodní hokej.”
Kouč juniorky René Mucha v organizaci Ocelářů působí také jako hlavní trenér třinecké Akademie. Radost mu tak udělaly i výsledky mladších týmů - dorostenci se stali republikovými mistry, deváťáci brali bronz. “Není to ale vůbec o mě, je to hlavně o těch trenérech, kteří ty kluky měli. Některé od přípravky, další od žáků, když se k nám tady z regionu připojili. Samozřejmě bez toho, aby se týmy musely občas doplňovat, to bohužel prostě nejde. Nemáme tady takové portfolio středních škol a jsme limitovaní i tím, že tady ani nemáme žádnou vysokou školu, takže nás občas někteří hráči při přechodu na střední školu nebo vysokou opustí. Ale za tu dobu už jsme zvyklí tyhle problémy řešit. Za úspěšnou letošní sezonu ale patří opravdu velký dík kompletně všem trenérům, dovednostním trenérům a realizačním týmům ve všech mládežnických týmech našeho klubu."
Sezona 2022/2023 se do klubové historie zapíše jako jedna z nejúspěšnějších. Kromě už zmiňovaných mládežnických úspěchů oslavili Oceláři i čtvrtý extraligový titul v řadě. “Musí se to sejít a musíte mít štěstí. Ne tak ani v dlouhodobé soutěži, tam je to opravdu o tom, jestli máte kvalitu a držíte si nějaký standard hry. Ale v play off musí přijít i to štěstí. Ale vy mu musíte jít naproti. Nemůžete do zápasu nastoupit s tím, že všechno přijde samo. Takhle to nefunguje. Ale tady bych nezapomněl ani na sedmou třídu, která vyhrála svoji nadstavbu a na turnaji DTS byla třetí v republice. I když tam samozřejmě ještě nejde o výsledky, to není priorita."
Se začátkem května už přichází čas udělat za úspěšným ročníkem pověstnou tečku. A po dlouhé a náročné sezoně začít s přípravami na tu další. “Tady v tom nám teď hrozně pomáhájí zkušenosti Jirky Juříka, který už díky předešlému rozšiřování soutěží a tak různě zažil to, že letní přípravu musme upravit. Máme nachystanou velmi intenzivní šestitýdenní letní přípravu s tím, že jeden týden před tím bude náběhový. Začínáme 15. května a samozřejmě je tam spousta dvoufázových tréninků, klubové interní testy atd. Tím, že sezóna byla dlouhá, jdeme na led jen v červnu vyloženě jen v dovednostních trénincích. Taky chceme nějakým způsobem dodržet patnáct až sedmnáct dnů volna v červenci, ale i tam budou mít hráči individuální plány, abychom se 18. července sešli nabití energií a s obrovskou chutí na další sezonu.”
