Sezóna 1997/98 je v českém hokeji vzpomínána dodnes. V únoru 1998 totiž parta kolem Ivana Hlinky vyhrála v japonském Naganu olympijské hry, což bylo v historii českého a dříve československého hokeje jedinkrát. I v historii třineckého hokeje je tato sezóna zapsaná, byť ne zlatým, ale stříbrným písmem. A právě na tento úspěch měli v sezóně 1998/99 svěřenci Aloise Hadamczika navázat. Výsledkem jejich snažení pak byla v dubnu 1999 opět medaile. Tentokrát „pouze“ bronzová, nicméně vzhledem k tomu, že to je jedna ze dvou medailí z nejvyšší soutěže mužů pro třinecký hokej, je to nutno brát v tomto měřítku jako velký úspěch. Mužstvo, které měl Alois Hadamczik, Tomáš Herstus a Jaroslav Jágr, tedy tři hlavní kouči, kteří se u Železářů v sezóně vystřídali, k dispozici tvořilo kostru mužstva, jež v předcházející sezóně hrálo ve finále. Tým se spoléhal hlavně na body Richarda Krále, góly slovenského legionáře Jožo Daňa nebo snipera Viktora Ujčíka. K duhu mužstvu šla i produktivita obránců – Libora Procházky a Ľuba Sekeráše. Svoje si v týmu odehrál Ladislav Lubina, vycházající hvězda Václav Pletka, škoda, že celou sezónu v týmu nestrávil Roman Kaděra či Tomáš Chlubna – mohla být útočná síla ještě větší. Své první šance mezi extraligovými mantinely pak dostávali hráči jako Havlát, Marek, Cartelli nebo Gřegořek. V brance se tým spoléhal na Radovana Biegla, že umí podržet však prokazoval ve stále větší porci zápasů i Vlasta Lakosil.
Oceláři do sezóny vstoupili velmi dobře. V prvním kole hráli derbyzápas na ledě Vítkovic. Před 9400 diváky jej vyhráli 4:3 a odrazili se k výborné první čtvrtině. V té vyhráli 9 zápasů a 1 remizovali. Vyhráli například také před více jak 8 tisíci diváky v Pardubicích. Jak je důležitý start do soutěže se pak ukázalo v celé základní části. Železárny Třinec z bodového náskoku těžili až do březnového konce dlouhodobé soutěže. Ve druhé čtvrtině se Třineckým nevyhnul výkonnostní pokles a některé špatné výsledky – např. domácí prohra s Opavou (0:2), debakl ve Zlíně (2:7) nebo ve Vsetíně (1:6). Zápas 22. listopadu 1998 doma s Pardubicemi bylo na zhruba tři měsíce poslední, ve kterém Třinec vedl trenér Hadamczik. Jeho odvolání přišlo paradoxně po vyhraném zápase.
Po Aloisi Hadamczikovi na lavičku A-mužstva nastoupil na dobu přechodnou Tomáš Herstus, v té době jeden ze členů vedení klubu. Trenérem byl ale pouze zhruba týden. Přesto, nebo spíš právě proto, se za tu dobu stal nejúspěšnějším trenérem v extraligové historii Třince – ve 4 zápasech totiž jeho svěřenci měli bilanci 2-1-1. Po něm, již „na stálo“, nastoupil k týmu Jaroslav Jágr. Tento kouč původem z jihu Čech ale mužstvu nepomohl, aby se výkonnostně dostalo do vyšších „obrátek“. Debut neměl špatný – remíza ve Vítkovicích a tři po sobě jdou domácí zápasy s dvěma výhrami a jednou remízou (a 17 nastřílenými brankami). Vedení klubu zřejmě přesto nepřesvědčil o svých trenérských kvalitách. Byť si mužstvo nevedlo nejhůř, porážek bylo více než výher, a proto se třinečtí manažeři rozhodli dát důvěru opět trenérovi, který sezónu začínal – Alois Hadamczik se pak 26. února 1999 vrátil slavnou domácí výhrou se Spartou Praha (7:1). Odkoučoval pak i zbylých 6 zápasů základní části a celé play-off.
Závěr základní části Slezané již zvládli. Z uvedených šesti duelů, které následovaly po domácím zápase se Spartou, vyhráli čtyři – základní část zakončili výhrou na Slavii. Železárny Třinec v základní části obsadili třetí místo s bilancí 28-8-16 (64 bodů), měli skóre 174:140.
Soupeřem v prvním kole play-off se svěřencům Aloise Hadamczika stal tým Plzně. Železáři začínali doma a po prvních dvou zápasech jeli do Plzně za nerozhodného stavu 1:1 na zápasy, když první zápas nezvládli (2:4), ale ve druhém zápase hostům porážku stejným poměrem vrátili. Plzeňští si ve třetím duelu vytvořili doma mečbol (série play-off se hrály na tři vítězné zápasy), ve druhém zápase v Plzni jej ale Železáři z Třince odvrátili, vyhráli 6:3 zejména díky první třetině (4:3). Zvládli i rozhodující zápas doma, vyhráli 4:1 a druhou sezónu po sobě postoupili do semifinále. V něm se postavili druhému týmu základní části ze Zlína. V prvních dvou duelech neměli šanci – oba na zimním stadionu Luďka Čajky prohráli a vstřelili celkem jen dvě branky. Třetí zápas doma ale zvládli (5:1) a odvrátili i druhý mečbol (5:4). Za nerozhodného stavu 2:2 na zápasy se tedy jelo do Zlína. V rozhodujícím zápase ale byli domácí lepší a vyhráli těsně 3:2, stejně tak celou sérii. Třinečtí vypadli v semifinále, ale vzhledem k tomu, že do finále postoupili dva nejlepší týmy základní části, mohli se těšit z bronzové medaile.
Kanadské bodování základní části: poř Jméno a příjmení Z G A B 1. Richard Král 47 15 41 56 2. Jozef Daňo 48 20 25 45 3. Viktor Ujčík 44 20 23 43 4. Libor Procházka 51 9 28 37 5. Ladislav Lubina 47 13 22 35 6. Jan Peterek 48 13 15 28 7. Václav Pletka 50 15 11 26 8. Roman Kaděra 30 9 17 26 9. Ľubomír Sekeráš 50 8 15 23 10. Petr Folta 52 8 15 23 11. Tomáš Chlubna 32 14 7 21 12. Aleš Zima 49 9 12 21 13. Branislav Jánoš 27 3 13 16 14. Jiří Kuntoš 47 3 5 8 15. Miroslav Číhal 28 3 4 7 16. Petr Gřegořek 48 3 4 7 17. Stanislav Pavelec 39 1 5 6 18. Martin Havlát 24 2 3 5 19. Jan Marek 32 2 2 4 20. Robert Kántor 31 2 1 3 21. Mario Cartelli 34 1 1 2 22. Patrik Moskal 6 1 0 1 23. Filip Štefanka 1 0 0 0 24. Robert Procházka 8 0 0 0 Brankáři v základní části: poř Jméno a příjmení Z Min OG Prům. 1. Radovan Biegl 32 1702 67 2,36 2. Vlastmil Lakosil 27 1374 68 2,97 3. Jozef Lucák 1 44 3 4,09 Kanadské bodování play-off: poř Jméno a příjmení Z G A B 1. Richard Král 10 3 7 10 2. Petr Folta 10 5 4 9 3. Branislav Jánoš 10 5 3 8 4. Viktor Ujčík 10 4 4 8 5. Ľubomír Sekeráš 10 2 6 8 6. Libor Procházka 7 1 5 6 7. Jozef Daňo 10 1 5 6 8. Aleš Zima 9 2 2 4 9. Jiří Kuntoš 10 2 2 4 10. Mario Cartelli 8 2 1 3 11. Václav Pletka 10 2 1 3 12. Tomáš Chlubna 10 1 2 3 13. Jan Peterek 8 1 1 2 13. Petr Gřegořek 8 1 1 2 15. Ladislav Lubina 9 0 2 2 16. Robert Kántor 3 0 0 0 17. Jan Marek 6 0 0 0 18. Martin Havlát 8 0 0 0 19. Stanislav Pavelec 9 0 0 0 20. Miroslav Číhal 10 0 0 0 Brankáři v play-off: poř Jméno a příjmení Z Min OG Prům. 1. Radovan Biegl 8 436 20 2,75 2. Vlastimil Lakosil 4 164 8 2,93
