Partnerský klub Nadační fond
MISTR 2010/2011
Pohár prezidenta 2010/2011
Pohár prezidenta 2014/2015
Werk Arena Fanshop Rozpis ledu

Extraliga v Třinci. 97/98: Nejlepší sezóna v historii

01.09.2009 · Michal Samiec
Železáři zpod Javorového po dvou sezónách strávených postupným vylepšováním pozice, kterou obsadili v konečném účtování extraligového ročníku, dosáhli svého dosavadního maxima. Zastavila je až pod samotným vrcholem neporazitelná vsetínská dynastie konce 90. let 20. století.

Hráči hájící barvy ocelového gigantu z Třince do své třetí extraligové sezóny vstupovali podobně jako do prvních dvou – na lavičce s Aloisem Hadamczikem. Hráči měli v zádech také velkou fanouškovskou podporu – vždyť sezóna 1997/1998 byla ročníkem, kdy fanoušci doma projevovali klubu a jeho hráčům největší věrnost (ovšem nutno říct, že to také souvisí s tím, co předváděl výběr na ledě), ale kdy také třinecká hra nejvíce táhla fanoušky soupeře na jeho stadion. Domácí průměr byl 4917 diváků na zápas, venku pak 5032. Doma bylo celkem šestkrát v základní části vyprodáno – byla to, alespoň podle oficiálních údajů, sezóna, kdy byly domácí zápasy vyprodány nejvíckrát v extraligové historii klubu. Třinečtí hokejisté dosáhli (společně se sezónou 1998/99) nejlepšího umístění po základní části – byli třetí. Ovšem nasbírali více bodů než o sezónu později – 69. Bilance 29 výher, 11 remíz a 12 proher by v dnešním tříbodovém systému znamenala minimálně 98 bodů (nepočítáno s případnými výhrami v prodloužení). Třinecká obrana inkasovala sice průměrně třikrát za zápas (156 branek), ale obranou byl v Třinci útok – 189 nastřílených branek během 52 kol je v dnešním hokeji již nepříliš často vídaný jev.

A na kom stavěl Alois Hadamczik tým, jenž dosáhl největšího úspěchu v dosavadní téměř osmdesátileté historii třineckého hokeje? Základem byly výkony brankáře, který přišel pod Javorový v létě 1996 – Radovan Biegl tvořil dvojici s mladým perspektivním Vlastimilem Lakosilem, jenž Třinecké posílil z Uherského Hradiště. Zajímavostí jistě je, že dva zápasy v třineckém dresu odchytal i Jiří Trvaj, v té době nepříliš známý brankář Havířova, který se později stal oporou Vítkovic, Znojma a nyní působí v Kometě Brno. Z obránců podával excelentní výkony Ľubo Sekeráš – v základní části k obranné práci přidal i 44 kanadských bodů, v 13 zápasech play-off dalších 12. Mezi základní kameny obrany patřili i Jiří Kuntoš, Stanislav Pavelec nebo dvacetiletý odchovanec brněnské Komety Robert Kántor. Svých prvních 11 z celkových 110 startů v třineckém dresu si připsal i tehdy sedmnáctiletý mladíček Filip Štefanka. Jak jsem již uvedl, v Třinci se v té době řídili heslem, že „nejlepší obranou je útok“. Proto hra Železářů hodně závisela na špičkových výkonech snajprů v útoku. Třinec se mohl spoléhat na kanadské body Richarda Krále (82 bodů z 61 zápasů). Ríša Král byl také nejlepším střelcem, i když mu zdatně sekundoval Ladislav Lubina, Tomáš Chlubna nebo Viktor Ujčík, který přišel do Třince střílet góly a rozdávat asistence po trejdu z pražské Slavie za Mariana Kacíře a Vladimíra Machuldu. Ve velmi dobré formě se v tomto ročníku prezentoval i současný kapitán Třineckých Jan Peterek. Tehdejší kapitán Třince, bouřlivák Josef Štraub, byl během sezóny vyměněn do klubu, ve kterém strávil sezóny 1989 – 1996. V Třinci působil právě od ročníku 96/97.

Z vicemistrovské sezóny 1997/98 všem fanouškům třineckého hokeje jistě utkvělo v paměti zejména tažení vyřazovacími boji. Určitě ale byla i řada zajímavých duelů v základní části. Železáři převáděli zajímavý hokej, dokladem toho je také téměř neustále plný zimák na Lesní – nejnižší domácí návštěva byla 4224 diváků. Třinečtí nevstoupili do sezóny vůbec dobře – vyhráli sice první kolo v Pardubicích 5:1. Následně ovšem čtyři kola nevyhráli a v prvních dvou domácích zápasech dokonce nebodovali a inkasovali 12x. Hráči Třince byli schopni venku vysoko prohrát (např. 1:7 v Českých Budějovicích nebo jeden z nejtěžších debaklů v extraligové historii Třince 2. listopadu 1997 od Litvínova 0:9), ale také vyhrát 5:1 (v Karlových Varech a podruhé v Pardubicích). Hráli šílené zápasy doma (6:6 a 7:6 s karlovarskými hokejisty nebo 7:4 s Plzní) i venku (5:5 na Slavii). Po základní části, která ovšem v konečném účtování byla velmi úspěšná, z toho tedy bylo třetí místo a ve čtvrtfinále souboj se šestou pražskou Slavií.

Play-off se v té době ještě hrávalo kompletně na tři vítězné zápasy. Vyhrát první dva domácí duely tedy bývalo obrovskou výhodou. Třinci se to proti šestým Slávistům nepodařilo – první zápas vyhráli 4:3, druhý ovšem stejným poměrem prohráli. Třetí zápas v Praze Třinci vyšel (5:4 na nájezdy) a domů se tedy mohl vracet s postupem v kapse. Domácí ovšem zápas zvládli (4:7 z pohledu Slezanů) a rozhodovalo se v Třinci. Železáři 27. března 1997 zmobilizovali síly neuvěřitelným způsobem a rozsápali Pražany v poměru 7:0. Do semifinále tedy postoupil Třinec. V něm se svěřenci Aloise Hadamczika střetli v regionálním moravsko-slezském derby s hráči Vítkovic, kteří skončili v základní části druzí, avšak také s 69 body, za suverénním Vsetínem. První zápas domácí Ostravané zvládli, vyhráli 6:5 a ujali se vedení v sérii. Třinec však stejně jako ve čtvrtfinále Slavia nechtěl jet domů za kritického stavu, kdy by musel odvracet dva mečboly soupeře. Třinečtí vyhráli 4:0, byť ztratili jednu ze svých opor – po zásahu holí Vítězslava Škuty do obličeje Romana Kaděry zapadl třineckému hráči jazyk. První domácí zápas Třinec zvládl a stejně jako proti Slavii mohl ve 4. zápase slavit postup. Nestalo se tak, i Ostravané vyhráli jeden zápas v Třinci a rozhodnout se mělo 6. dubna 1998 v Paláci kultury a sportu v Ostravě. Třinečtí dokázali vyhrát, přestože hráli na soupeřově ledě a mohli se tedy radovat z postupu do finále. Tam narazili na fenomén českého hokeje konce 90. let minulého století – Vsetín. Na Lapači moc šancí neměli – prohráli 1:5 a 1:4 a do Třince se tedy jelo za stavu 0:2 na zápasy. Zeleno-žlutí využili hned prvního zápasu pod Javorovým a vyhráli tehdy svůj čtvrtý titul. Onen jediný finálový zápas extraligy seniorů v Třinci se hrál 13. dubna 1998. Tehdy se rozhodlo o titulu pro sezónu 1997/98. Železárny Třinec tedy skončily těsně pod vrcholem...

Po zklamání z prohraného finále po čase přišla spokojenost s vydařenou sezónou. Jistě jak mezi vedením a hráči, tak i fanoušky. A po letech všichni držící palce třineckému hokeji tuto sezónu vnímají jako nejpovedenější v dosavadní extraligové historii klubu zpod Beskyd. Jaro 1998 vůbec fanouškovi hokeje s bydlištěm v Třinci přálo – česká reprezentace udělala největší úspěch historie, když soubor Ivana Hlinky vyhrál zlato v Naganu, a posléze nepřijela reprezentace bez medaile i z MS ve Švýcarsku, hokejisté Železáren Třinec získali medaili z druhého nejcennějšího kovu. V následujících sezónách se ukázalo, že úspěchy nepřicházejí samy a je třeba vynaložit velký kus práce a úsilí, aby se dostavily...

Kanadské bodování základní části:
poř Jméno a příjmení        Z  G  A  B
 1. Roman Kaděra           50 24 38 62
 2. Jozef Daňo             49 18 37 55
 3. Richard Král           47 19 26 45
 4. Ľubomír Sekeráš        50 11 33 44
 5. Jan Peterek            50 13 26 39
 6. Ladislav Lubina        51 23 14 37
 7. Tomáš Chlubna          50 20 14 34
 8. Viktor Ujčík           31 11 13 24
 9. Petr Folta             50 12  6 18
10. Josef Štraub           27  4 12 16
11. Aleš Zima              20  4 11 15
12. Jiří Kuntoš            49  5  8 13
13. Stanislav Pavelec      50  2 10 12
14. Marek Zadina           37  7  4 11
15. Robert Kántor          37  2  9 11
16. Miroslav Číhal         46  2  9 11
17. Roman Kontšek          27  3  4  7
18. Petr Jančařík          38  2  4  6
19. Petr Gřegořek          36  1  5  6
20. Vladimír Machulda      18  4  1  5
21. Patrik Hučko           12  1  4  5
22. Marek Tichý             8  0  2  2
23. Arpád Györi             4  1  0  1
24. Jaroslav Michalovič     1  0  0  0
25. Václav Drábek           2  0  0  0
26. Zdeněk Sedlák          10  0  0  0
27. Filip Štefanka         10  0  0  0
28. Marian Kacíř           12  0  0  0
29. Michal Slavík           -  

Brankáři v základní části:
poř Jméno a příjmení        Z  Min  OG Prům.
 1. Radovan Biegl          43 2331 102  2,63
 2. Vlastmil Lakosil       16  729  47  3,87
 -. Jiří Trvaj              2  120   4  2,00

Kanadské bodování play-off:
poř Jméno a příjmení        Z  G  A  B
 1. Richard Král           11  8 12 20
 2. Viktor Ujčík           13  8 10 18
 3. Ladislav Lubina        13  5  8 13
 4. Ľubomír Sekeráš        13  2 10 12
 5. Roman Kaděra            8  3  7 10
 6. Jan Peterek            13  3  6  9
 7. Tomáš Chlubna          13  6  0  6
 8. Jozef Daňo             13  2  4  6
 9. Aleš Zima              10  1  3  4
10. Petr Jančařík          13  1  3  4
11. Jiří Kuntoš            13  2  1  3
12. Zdeněk Sedlák          12  1  2  3
13. Marek Zadina            8  0  2  2
14. Stanislav Pavelec      13  0  2  2
15. Petr Folta             12  1  0  1
16. Petr Gřegořek          12  0  1  1
17. Filip Štefanka          1  0  0  0
18. Arpád Györi             2  0  0  0
18. Michal Slavík           2  0  0  0
20. Marek Tichý             4  0  0  0
21. Miroslav Číhal          7  0  0  0
22. Robert Kántor          12  0  0  0

Brankáři v play-off:
poř Jméno a příjmení        Z  Min  OG Prům.
 1. Radovan Biegl          13  751  41  3,28
 -. Vlastimil Lakosil       1   39   0  0,00
×
Dnes v 17:30 | Muži
HC Vítkovice Ridera
HC Oceláři Třinec