Partnerský klub Nadační fond
MISTR 2010/2011
Pohár prezidenta 2010/2011
Pohár prezidenta 2014/2015
Werk Arena Fanshop Rozpis ledu

Byla to sezona na jedničku, hodnotí Ján Moder

13.05.2018 · Martin Stebel
Extraligový ročník 2017/18 přinesl Ocelářům mnoho pozitivních emocí a zážitků, které zůstanou v hlavách všech příznivců klubu z WERK ARENY hluboko v paměti. Nastala proto vhodná chvíle k tradičnímu bilancování a hodnocení nejvyššího představitele Ocelářů, prezidenta klubu JÁNA MODERA.

Obvykle známkujeme Oceláře podle školního hodnocení. To letošní bude hodně pozitivní, že?

Mužstvo si zaslouží jedničku. Moc rád bych udělil jedničku s hvězdičkou, ale chyběla tomu ta pověstná třešnička na dortu v podobě finále Ligy mistrů a těsně nám unikl extraligový titul. Uplynulá sezona ale byla velmi povedená, vidím tam mnoho pozitiv. Myslím si, že hokej bavil každého, kdo Ocelářům upřímně fandí.

Už v základní části tým prokazoval stabilní výkonnost a dalo se tušit, že disponuje vnitřní sílou...

Základní část byla výborná. Naše hráče nepotkal žádný větší herní výpadek, nebyla tam žádná delší série porážek, na tým nepadla deka. Kluci podávali zodpovědné výkony a dělali nám radost. Stále musíme brát v potaz i fakt, že prakticky se stejným kádrem jsme během základní části hráli taky náročnou Champions Hockey League, která bere hodně sil. Navzdory tomu se s tím hráči i trenéři popasovali skvěle a výkony byly opravdu velmi kvalitní.

V úvodním kole play-off Oceláře čekal houževnatý tým z Pardubic. Nakonec z toho byla napínavá série na sedm zápasů. Čekal jste, že to bude takto "tvrdý oříšek"?

Je třeba znovu připomenout, že výkony Pardubic gradovaly ve druhé části sezony. Do play-off proto Dynamo vstupovalo ve výborné formě a pohoda byla znát. Tušili jsme, že to nebude žádná procházka růžovým sadem. V Pardubicích je několik osob, které kdysi u nás působily a motivace ukázat se proti Ocelářům byla proto velká. Musím uznat, že pardubické publikum patří ke špičce a během domácích zápasů hnalo hráče neskutečným způsobem. Byl to hodně tvrdý oříšek, ale věřil jsem, že postoupíme. Dlouho budu vzpomínat na sedmý rozhodující zápas, kdy jsme vyhráli 8:1 a David Cienciala sedmi asistencemi vytvořil extraligový rekord.

Pokud bychom se řídili prognózami hokejových expertů a bookmakerů, tak semifinálová série proti Hradci měla dopadnout lépe pro Mountfield. Postup Ocelářů byl přesto naprosto zasloužený...

Proti Hradci rozhodly první dva zápasy na ledě soupeře, které jsme vyhráli. Ten vstup byl opravdu fantastický. Hradec se trápil už proti Liberci ve čtvrtfinále, kdy postoupil na poslední chvíli. Nechci přímo říct, že Mountfield byl nějaký unavený, ale náš tým působil daleko svěžejším dojmem, byla znát větší touha po výhře. Šestý zápas ve WERK ARENĚ, kdy nás do finále poslala trefa Ondry Kovařčíka v dramatickém prodloužení - takové momenty zůstanou v paměti hodně dlouho!

Finálová série odstartovala jasným triumfem třineckých, ovšem Masarykův pohár nakonec zvedli nad hlavy svěřenci Libora Zábranského...

Série se lámala v utkání číslo dvě a tři, kdy jsme pokaždé prohráli o jeden gól. Nedá se říct, že by v těchto duelech bylo Brno lepším týmem, jen mělo víc štěstí. Tyhle dvě bitvy dodaly hráčům Komety obrovskou dávku energie a potom už se vezli na vítězné vlně. V závěrečných dvou zápasech už soupeř opravdu byl nad naše síly. Našim hráčům ale nelze nic vyčítat, nasazení bylo v naprostém pořádku. Vždy máme nejvyšší cíle, ale upřímně řečeno, letos jsme moc nedoufali, že to dotáhneme až do finále.

Jak jste vnímal absenci střelce Martina Růžičky? Někteří mluvili v tom duchu, že při play-off hodně chyběl, druzí naopak tvrdili, že tým bez nejlepšího kanonýra působil velmi kompaktně. Ke které verzi se kloníte?

Během finálové série jsem v Brně navštívil naše fanoušky v kotli, abych jim osobně poděkoval za skvělou podporu našeho týmu. Musím se přiznat, že během play-off jsem s mnohými fanoušky diskutoval právě o účasti a neúčasti Martina Růžičky. Prakticky shodně jsme konstatovali, že ve finálové sérii nám Martin hodně chyběl. Jeho pohyb, kdy na sebe dokáže navázat dva protihráče, to byl aspekt, který nám mohl v konečném zúčtování pomoct. Vnímal jsem i hlasy, že bez Růži působil tým víc kompaktně, ale s tím moc nesouhlasím. Kompaktně jsme přece hráli i v rámci základní části, kdy Martin hrál a vstřelil 30 gólů, což je obrovský přínos do týmové produktivity. Jsou to vždy takové zákulisní řeči, které ničemu a nikomu nepomáhají. Na jeho absenci se ale nechceme vymlouvat.

Sezona teprve nedávno skončila, ale fanoušci už vedou horlivé debaty na téma změn v kádru. Předpokládám, že nějaké zásadní turbulence nenastanou...

Vše bude z velké části záležet na stanovisku Honzy Peterka a Vaška Varadi. Vím, že nějaké posily lovit budou, ale jinak si myslím, že kádr by měl zůstat z větší části pohromadě. Tuto sezonu jsme si dokázali, že sázka na mládí je správnou cestou. Domnívám se, že v další sezoně by mohli dostat ještě víc prostoru.

Liga mistrů? Je to určitě životaschopný projekt!


Oceláři a letošní Liga mistrů, to je velké téma. Jen těsně se nepovedla finálová účast, přesto lze tuhle kapitolu hodnotit v superlativech...

Chyběl jen malinký krůček do finále, ale takový je sportovní život. Přesto jsme za tu zkušenost rádi, protože evropská konfrontace má smysl. Podařilo se nám vyřadit hned tři silné švédské týmy, což je úžasné i v kontextu toho, že Švédi jsou posledními mistry světa. Takové zápasy jsou pro hráče obrovským přínosem. Mohou na vlastní kůži poznat, jak se na severu Evropy hraje hokej ve velké rychlosti.

Třineckou arénu při osmifinále proti Malmö osobně navštívil během inspekční cesty šéf hokejové Ligy mistrů Švýcar Martin Baumann a velmi si pochvaloval, jakým způsobem Oceláři k této soutěži po všech stránkách přistoupili...

V té době jsem byl služebně na zahraniční cestě a s panem Baumannem jsem proto nemluvil, ale jeho slova jsem pochopitelně zaznamenal. Náš klub dělá pro rozvoj a šíření dobrého jména Ligy mistrů opravdu hodně. Jsem ale především hrdý na to, jak jsme na evropském poli vystupovali nejen jako tým, ale zároveň i tím, jakým způsobem nás podporovali fanoušci. Mnoho lidí neváhalo vynaložit nemalé finanční prostředky a podpořit Oceláře při zápasech ve Skandinávii, kde naši fanoušci mnohdy dokázali vytvořit domácí atmosféru. Za tohle zaslouží pochvalu vedení klubu a poděkování chci adresovat i panu Jůvovi z firmy Marted, který jako bývalý hráč s klubem žije a výrazným způsobem se podílel na organizaci všech výjezdů na Ligu mistrů. Kromě hokeje fanoušci měli pokaždé možnost si prohlédnout město a okolí. Myslím si, že každý účastník těchto výjezdů by potvrdil, že organizace byla vždy na vysoké úrovni. V Lize mistrů se bohužel ještě stále asi nedělá všude dobrý marketing, aby to přilákalo víc diváků. My si ale nemůžeme stěžovat, protože zájem publika byl enormní. Osobně si myslím, že Champions Hockey League má velký význam, je to určitě životaschopný projekt.

V ostrém kontrastu k tomu je ovšem například stanovisko Hradce Králové. Prezident Mountfieldu Miroslav Schön otevřeně tuto evropskou soutěž kritizuje. Nelíbí se mu především model financování a odměn...

Jsme pluralitní společnost, kde si každý může svobodně vyjádřit svůj názor. Je to jeho pohled na věc, moje stanovisko je diametrálně jiné. Ostatně já jsem si taky nekoupil sekačku Mountfield, ale zvolil jsem výrobek od našeho třineckého Steeltecu, protože si myslím, že tam jsou sekačky lepší. Negativní postoj Hradce moc nechápu. Myslím si, že na Lize mistrů profitovala i Kometa, která občas poslala do hry mladší hráče. Brnu základní části tolik nevyšla, ale vyřazovací části potom prolétli velmi hladce. V zápasech někteří mladší hráči získali potřebné zkušenosti. Liga mistrů pro nás není zisková záležitost, ale plně podporuji naši účast. Pan Czudek před sezonou vyslovil přání, abychom letos dosáhli na umístění, které nám zaručí tuto soutěž i pro příští rok. To se povedlo splnit, za což jsme nesmírně rádi.

Byla řeč o početné podpoře fanoušků Ocelářů během zápasů na evropské scéně. Máte už signály o tom, že by tyhle organizované výjezdy měly pokračovat i v nadcházející sezoně?

Přišli jsme na to, že tento model je velmi dobrý, proto nevidím důvod, proč by tyhle výjezdy neměly pokračovat. Pochopitelně to bude záležet na tom, jací soupeři nás čekají. Jsou destinace, kde se můžete dopravit autobusem, ale na sever Evropy je zapotřebí letadlo. Vyzkoušeli jsme si, že cestovat velkým letadlem spolu s fanoušky je možné. Vidím v tom přínos pro obě strany, dochází ke sblížení fanoušků s hokejisty. Vedlo to k tomu krásnému heslu, které viselo ve WERK ARENĚ během play-off: "Všichni jsme Oceláři!"

Václav Varaďa? Tušili jsme, že je to správný člověk pro trenérský post. To se potvrdilo.


Je zcela bez debat, že obrovskou zásluhu na úspěšné sezoně má Václav Varaďa, který prožil premiéru na pozici hlavního kouče. V čem spatřujete jeho největší přínos?

Naše filozofie je založená na tom, že chceme dávat šanci lidem, kteří v klubu působili jako aktivní hráči. Venca Varaďa ukázal svůj trenérský talent už u juniorky, kde získal titul. Poté náš klub z rodinných důvodů opustil, ale naštěstí se znovu vrátil. Začali jsme tušit, že tohle je správná cesta, že tohle je ten správný člověk na trenérský post u A-mužstva. Už jako hráč si u fanoušků získal obrovské sympatie, stejnou popularitu má nyní i jako trenér. Pokud by náhodu přišlo horší období, kdy se nebude dařit, tak se dá předpokládat, že na něj nebudou fanoušci skandovat žádná negativní hesla. Pevně věřím, že takto by se dalo fungovat na delší období. Velmi dobře fungovala jeho spolupráce s Markem Zadinou ve funkci asistenta. Chceme pokračovat v ocelářské cestě a dobře víme, že mladí hráči občas nemívají stabilní výkonnost. V takovéto situaci je třeba kluky podpořit a ne hned zatracovat. Venca a Marek umí s mladými výborně komunikovat, dokážou se vcítit do jejich myšlení a pocitů, to je jejich obrovská devíza. Jsem rád, že Venca dokázal to, co se nepovedlo jeho předchůdci na trenérském postu. Ten člověk například tvrdil, že někteří hráči nepatří na extraligový led. Ať už jde o oba Kovařčíky, Arona Chmielewského či Jirku Polanského.

Když už jsme naťukli téma Jiří Polanský. Z perspektivy času se ukázalo jako velmi správné, že se do klubu vrátil, že?

Mám radost, že Jirka znovu ukázal, že stále může být výrazným herním přínosem. Jsem rád, že ho vzal zpět i celý tým. Celou sezonu podával stabilní výkony a především v play-off hrál velmi dobře. Po Davidu Ciencialovi byl druhým nejproduktivnějším hráčem, dával důležité góly. Myslím si, že Jirka u nás ještě může odehrát několik dobrých sezon.

Vraťme se ještě k osobě Václava Varadi. Jistě jste zaznamenal hlasy o tom, že je mezi kandidáty na post hlavního kouče u národního týmu. Takového člověka by Oceláři asi neradi pouštěli...

Je to ocenění jeho práce, ale vnímám tu nabídku rovněž jako poctu pro náš klub. Vencovi už ovšem byla dříve svěřena reprezentace U20. Tam jsme jako klub nekladli žádné překážky, i když víme, že nám kvůli mistrovství světa bude v prosinci skoro měsíc chybět. V tuto chvíli se nemá cenu bavit o tom, jaké stanovisko klub k jeho eventuálnímu angažmá pro reprezentační A-tým zaujme. Pokud vím, tak výkonný výbor ČSLH zasedá začátkem června. Na jedné straně bych byl hrdý, pokud by ho vzali, na druhou stranu bych byl smutný, protože by to Oceláře výrazně oslabilo.

První celou sezonu na pozici sportovního ředitele absolvoval Jan Peterek. Taky on podává ve své funkci velmi dobré výsledky...

Honza je s našim klubem nerozlučně spjatý, jeho srdce bije pro Oceláře. Prožil tady parádní roky coby hráč a nyní odvádí výborné služby i jako funkcionář. Už jeho jmenování do funkce manažera mládeže a vedení našeho partnerského klubu ve Frýdku-Místku, bylo před nějakými třemi roky začátkem ocelářské cesty. Jeho práce u mládeže a taky ve Frýdku-Místku byla výborná, proto po odchodu Pavla Marka byla toto jasná volba. S prací Honzy jsme velmi spokojeni. Občas sice máme na některé věci odlišný pohled, ale dokážeme spolu diskutovat. Buď přesvědčí Honza mě nebo naopak já přesvědčím jeho (usmívá se).

Už byla řeč na téma ocelářské cesty. Po této sezoně lze jednoznačně konstatovat, že tahle koncepce nese své ovoce...

Je tomu tak, mladí ukázali, že v nich dříme potenciál. Osobně mě mrzela absence Mariana Adámka, který se před koncem základní části zranil. To byl krásný příklad hráče, který udělal velký progres své výkonnosti. Jsem neskutečně šťastný, jak se dařilo bratrům Kovařčíkům. Stejné to je v případě Davida Ciencialy, který roste ve velmi komplexního hráče. Velmi si cením, že David je navíc stále hodně skromný a pokorný kluk. Není to typ hráče, který by létal hlavou v oblacích a chodil s nosem nahoru.

Ohledně ocelářské cesty už můžeme mluvit i pohledem pár roků nazpět. Aktuálně probíhá světový šampionát, kde se daří hráčům, kteří prošli třineckými mládežnickými výběry. Ať už se jedná o Faksu, Pastrňáka či Krejčího, kteří vyrostli do světové úrovně...

Souhlasím. Například Radek Faksa je sice narozen v Opavě, ale v podstatě ho můžeme brát jako našeho odchovance. Přišel k nám tuším v jedenácti letech a byl u nás do sedmnácti. V jeho hokejovém růstu to bylo docela zásadní období. Potom odešel na zahraniční kemp a odtud nám zavolali, že už ho nepustí zpět. Nechtěli jsme Radkovi bránit v jeho hokejovém rozletu. David Pastrňák tady odehrál jednu sezonu, ale už v té době byl patrný jeho mimořádný talent a přijal nabídku ze Švédska. David Krejčí působil v našem dorostu dva roky a pomohl získat titul. Jsme rádi, že takoví hráči světového formátu prošli naši mládeži. Může to být určitá inspirace a pozitivní vzor pro současné kluky z řad ocelářské mládeže. Pokud budou tvrdě a poctivě pracovat, mohou to dotáhnout daleko.

Třetím rokem funguje projekt partnerského klubu ve Frýdku-Místku. Jak hodnotíte tuto spolupráci?

Už v minulosti jsme zkoušeli nastartovat projekt partnerského klubu, vzpomeňme třeba Prostějov nebo Šumperk. Bohužel se nám stávalo, že jsme jim poslali naše hráče, ale oni tam nehráli. Taková spolupráce byla o ničem. Nyní je to tak, že spolupráce s městem Frýdek-Místek je výborná. Zaslechl jsem, že znovu odsouhlasili podporu hokeje ve svém městě. Mám zprávy o tom, že ve Frýdku-Místku díky tomu roste zájem dětí o hokej, což je další velice pozitivní aspekt této spolupráce. Myslím si, že taky občané Frýdku-Místku jsou spokojení s tím, že chodí na kvalitní prvoligový hokej. Letos mohli diváci v Polárce vidět porážky tak kvalitních mužstev jako jsou České Budějovice či Karlovy Vary. Máme radost, že ve Frýdku-Místku se mohou uplatnit hráči naší juniorky, pro které je potom přechod do dospělého hokeje plynulejší. Navzdory tomu, že mnoho hráčů putovalo z Frýdku k Ocelářům, tak sezona našeho partnerského klubu byla hodnocena pozitivně.

WERK ARENA má za sebou čtyři roky ostrého provozu. Divácký zájem neklesá, fanoušci si stále pochvalují velmi příjemné prostředí. Portál idnes.cz nedávno zveřejnil výsledky ankety, na základě které je třinecká aréna tou nejkrásnější v rámci republiky. Překvapilo vás to vůbec?

Upřímně řečeno, myslel jsem, že hlasování vyhraje nějaká hala z většího města, kde přijde od lidí větší počet hlasů. Takové ocenění rozhodně potěší. Myslím si, že je to dáno taky tím, že WERK ARENA stojí na trochu osamoceném místě a vynikne tak její architektonický půvab. Některé další arény leží v hustší městské zástavbě. Například liberecká aréna je trochu schovaná. Už bylo hodně řečeno o komfortu pro hráče a diváky, ale já vidím i další výrazné plus, o kterém se moc nemluví. Vstup a východ do naší arény je hodně rychlý, diváci mohou plynule opustit prostory. Tohle je třeba v pražské O2 aréně docela problém, tam je to při východu z haly komplikovanější. Oproti tomu se naše aréna vyprázdní za pár minut. Občas tady mám nějakou významnou zahraniční návštěvu. V takovém případě s nimi jdu do WERK ARENY a prakticky všichni s obdivem kvitují skutečnost, že v relativně malém městě vyrostlo něco tak hezkého. Cením si taky toho, že i po čtyřech letech provozu je naše aréna ve velmi dobrém stavu. Je znát, že i fanoušci si toho komfortu váží a nemají tendenci nějakým způsobem poškozovat vybavení haly. Je to ale zřejmě obecný rys, že k novým věcem máme trochu víc úcty a respektu. Naše hala i po čtyřech letech ostrého provozu stále voní novotou, což mi dělá radost. Věřím tomu, že radost nám budou dělat i nadále Oceláři!

foto: Petr Rubal