Druhý ročník v nové hale ve znamení sedmého play off se Zlínem
- 19. 3. 2016
- Michal Samiec
Třinečtí hokejisté v posledních dnech ukončili jedenadvacátou sezónu v extralize, přičemž druhá z nich byla v prostředí nové Werk areny. Zatímco premiérový ročník v novém působišti byl velice úspěšný, Oceláři vyhráli základní část a mistrovský titul unikl až v sedmém zápase finále, druhá sezóna byla méně optimistická. Slezský tým skončil na desátém místě.
Příprava Ocelářů začala oproti obvyklým zvyklostem o několik týdnů později. Bylo to způsobeno mimořádně dlouhou sezónou – Třinečtí totiž předchozí sezónu končili sedmým finále až 23. dubna. Tak dlouho v extraligové historii Oceláři nikdy ve hře nebyli, i v mistrovské sezóně končili téměř o dva týdny dříve. Příprava na ledě začala v druhé polovině července, prvním soupeřem byl běloruský Minsk. Třinečtí fanoušci se tak k prvnímu utkání v nové Werk areně sešli už 30. července – měli možnost skrýt se před spalujícím vedrem a vidět vyrovnaný zápas s týmem, jež byl v plné zápasové přípravě, vždyť KHL začínala už ve druhé polovině srpna. Slezané sehráli ještě dva přípravné zápasy (s Olomoucí a zápas poloexhibičního charakteru s novým partnerským klubem ve Frýdku-Místku) a následoval druhý ročník Steel cupu. Turnaj, který si postupně buduje historii, se konal v Třinci podruhé – první ročník vyhráli domácí, kromě nich se i ve druhé edici představily Vítkovice a Košice, třetí soupeř je dle vytvořené zvyklosti následně tvořen ruským týmem. V prvním ročníku se představil Čerepovec, ve druhém v létě 2015 pak Nižnij Novogorod, který celý turnaj vyhrál.
Slezané se stejně jako v roce 2014 představili také v Champions Hockey League. Na rozdíl od Vítkovic, Liberce, Sparty a Pardubic nejsou zakládajícím členem soutěže, jejich druhá účast po sobě byla způsobena výkony a výsledky v domácí soutěži. Soutěž mírně změnila formát, skupiny byly tříčlenné – Oceláři se potkali podruhé po sobě se Stavangerem z Norska a druhým soupeřem bylo Kuopio. Právě s finským týmem se v posledním zápase základní skupiny (6. září) rozhodovalo, kdo postoupí do play off. Oceláři nenechali své fanoušky na pochybách a sehráli jedno z nejlepším představení sezóny. Finský tým se vrátil domů s porážkou 0:6. První kolo vyřazovacích bojů bylo pro Třinecké stopkou. Los jim za soupeře přiřadil švédský tým HV71 – v domácím prostředí se soupeři rozešli smírně (2:2), ve Švédsku ale řádili domácí (1:3). Kromě porážky si Oceláři přivezli ze Skandinávie několik marodů, mimo jiné na pět měsíců ze sestavy vypadl Kamil Kreps.
Třinečtí Oceláři vstupovali do extraligového ročníku 2015/2016 jako vicemistři a držitelé titulu vítěze základní části z ročníku předcházejícího. Klub se nebránil prognózám expertů i fanoušků, kteří v souboru z třinecké Frýdecké ulice viděli jednoho z hlavních aspirantů na titul. Jenže ne vždy se očekávání a prognózy potkávají se skutečností, jak se ukázalo v následujících sedmi měsících. Oceláři prožili sezónu, jež se velice podobala „pomistrovskému“ ročníku 2011/2012 – v umístění po základní části, v soupeři ve vstupním kole play off i v konci celé sezóny v pátém zápasu předkola.
Vstup do extraligového ročníku neměli Třinečtí vůbec špatný. Porazili nejprve při obnovené premiéře Pirátů v extralize doma Chomutov a následně triumfovali i na ledě nakonec posledních Karlových Varů. Dvě vítězství na úvod, dalo se očekávat, že Slezané naváží na úspěšnou loňskou sezónu. Oceláři však nepokračovali v dobrých výsledcích z úplného úvodu, na podzim ztratili především doma spoustu důležitých bodů – body si z Třince odvezli jenom z prvních osmi zápasů hned čtyři soupeři (Zlín, Brno, Karlovy Vary a Pardubice). Když k tomu přibyly debakly v Olomouci a Vítkovicích (0:6, resp. 0:7), vyplynulo vše ve změnu na trenérské pozici už po 18. kole – 13. listopadu abdikoval u týmu hlavní trenér Kalous i s asistentem Varaďou (který se následně přesunul k třinecké juniorce). Kalous v Třinci během necelých tří sezón odkoučoval 151 extraligových zápasů s 60procentní úspěšností zisku bodů, druhým a čtvrtým místě na kontě.
Kalouse s Varaďou nahradila dvojice Mucha (dosud starší dorost Ocelářů) – Malík (asistent trenéra ve Frýdku-Místku). Ani pod jejich vedením však Třinečtí příliš nepookřáli. Během deseti zápasů, které Oceláři odehráli pod touto dvojicí, získali naši 11 bodů. Nejpříjemnějšími okamžiky této série byl zápas s pražskou Spartou (4:2), kde Oceláři podali heroický výkon a dali fanouškům zapomenout na dosud nepříliš podařený ročník, a také okamžik, kdy třinecký srdcař Jiří Polanský dostal z rukou prezidenta klubu Jána Modera dres s číslem 700, to na památku toho, že jako první hráč odehrál za klub zpod Javorového sedm set extraligových zápasů.
Jiří Polanský podruhé za sebou vyhrál klubové kanadské bodování v základní části, pozici nejproduktivnějšího Oceláře potvrdil i v play off. Celkem v ročníku odehrál 55 utkání a připsal si 38 kanadských bodů (17+21). Zároveň se stal prvním Ocelářem v historii extraligového působení Třince, který za tým s drakem na prsou odehrál 700 utkání. Po této sezóně má Polanský pod Javorovým odehráno 734 extraligových zápasů a připsal si 464 bodů (186+278).
V prosincové reprezentační přestávce Třinečtí udělali ještě jednu změnu na trenérském postu. Marek Malík se vrátil do Frýdku-Místku a k René Muchovi se do rovnocenné dvojice koučů postavila obrovská persona českého hokeje Jiří Dopita. Léčba druhou rošádou fungovala, ale bohužel ne dlouho. Dopita čekal na první porážku tři zápasy – po příchodu tohoto trenéra do Třince si mohli fanoušci užít skvělé Vánoce, Oceláři totiž před svátky porazili Zlín, na Štěpána vyhráli v Pardubicích a mezi svátky vyhráli i doma s Vítkovicemi. První porážka přišla až na ledě suverénního Liberce. Jednalo se však po hříchu o jedinou třízápasovou vítěznou sérii v celé sezóně. Oceláři se postupně vrátili do situace, kdy se pozitivní okamžiky střídaly s těmi horšími – do konce základní části se Ocelářům přihodily i dvě série se třemi porážkami. Dvojice Dopita – Mucha nakonec v závěru sezóny 2015/2016 u A-týmu Oceláři strávila 29 zápasů s bodovou úspěšností 48 procent. Třinečtí neměli příliš oslnivou formu v závěru základní části. Do předkola play off se definitivně kvalifikovali až v 51. kole, paradoxně po porážce 0:1 po nájezdech v Mladé Boleslavi.
Pro play off tabulka extraligy po základní části přisoudila Ocelářům již posedmé v historii Zlín. A není to soupeř pro naše barvy zrovna oblíbený. Slezané se se ševci potkali v play off v předkole 1996, v semifinále 1999, ve čtvrtfinále 2004 a hlavně v posledních letech: v předkole 2012 a letos a v semifinále 2013 a 2014. Pouze loni, při cestě Ocelářů za vicemistrovským titulem, se s týmem z Baťova města nestřetli. Nutno podotknout, že ani jednou se nestalo, aby do dalšího kola nepostoupili hráči Zlína. Byť možná právě letos byli Třinečtí nejblíže postupu – rozhodlo se až v posledním možném pátém zápase a to ještě v prodloužení! Bohužel nic to nemění na tom, že Ocelářům skončila sezóna dřív, než by si sami představovali. Zlínští a především střelec rozhodující branky v prodloužení pátého zápasu, kapitán týmu Ondřej Veselý, byli proti. Oceláři tak neklidnou sezónu končí na desáté příčce.
Třinečtí protočili v této sezóně v poli celkem 46 mužů, v brance však měli celou sezónu stabilitu a jistotu. O porci 57 zápasů se podobným dílem podělili Šimon Hrubec (odchytal 1903 minut) a Peter Hamerlík (který je na snímku a odchytal 1552 minut). Druhý jmenovaný dostal příležitost ve všech pěti zápasech play off a byl důležitou součástkou třineckého boje o postup dál. Hamerlík atakuje historické tabulky – páté předkolo bylo už 238. zápasem Hamerlíka za Třinec. Z gólmanů má více pouze Vojtek (251) a Lakosil (243).
Foto v článku: Marian Ježowicz, Lukáš Filipec
Statistiky – kanadské bodování
Kanadské bodování základní části: poř Jméno a příjmení Z G A B 1. Jiří Polanský 50 14 19 33 2. Zbyněk Irgl 47 14 18 32 3. Vladimír Dravecký 51 15 16 31 4. Tomáš Kopecký 38 9 9 18 5. Tomáš Plíhal 48 5 11 16 6. David Nosek 48 7 7 14 7. Tomáš Linhart 42 1 12 13 8. Martin Adamský 39 5 7 12 9. Jakub Klepiš 23 1 11 12 10. Vladimír Svačina 31 5 6 11 11. Erik Hrňa 24 3 8 11 12. Milan Doudera 46 2 7 9 13. Lukáš Žejdl 16 6 2 8 14. Daniel Rákos 41 4 3 7 15. Marek Růžička 22 2 5 7 16. Rostislav Klesla 33 1 6 7 17. Radoslav Tybor 27 3 3 6 18. Vladimír Roth 18 1 5 6 19. Josef Hrabal 45 1 5 6 20. Ján Sýkora 10 4 1 5 21. Jakub Orsava 15 4 1 5 22. Radim Matuš 36 1 4 5 23. Aron Chmielewski 13 2 2 4 24. Adam Rufer 33 2 2 4 25. Radek Meidl 12 2 1 3 26. Lukáš Jašek 25 2 1 3 27. Lukáš Galvas 27 1 2 3 28. Kamil Kreps 9 2 0 2 29. Michael Foltýn 10 0 2 2 30. Tomáš Slovák 25 0 2 2 31. Lukáš Doudera 30 0 2 2 32. Petr Kanko 1 1 0 1 33. Vladimír Luka 3 1 0 1 34. Tomáš Káňa 4 1 0 1 35. Marcel Hossa 2 0 1 1 36. Bohumil Jank 6 0 1 1 37. Richard Stehlík 8 0 1 1 38. Tomáš Franek 1 0 0 0 39. Vít Christov 4 0 0 0 40. Michal Roman 5 0 0 0 40. David Cienciala 5 0 0 0 40. Michal Kovařčík 5 0 0 0 43. Marian Adámek 9 0 0 0 Brankáři v základní části: poř Jméno a příjmení Z Min OG Zás. Prům. % SO 1. Peter Hamerlík 22 1229 44 478 2,15 91,6 3 2. Šimon Hrubec 33 1903 72 761 2,27 91,4 4 3. Juraj Šimboch 2 39 2 13 3,08 86,7 0 Kanadské bodování play-off: poř Jméno a příjmení Z G A B 1. Jiří Polanský 5 3 2 5 2. Antonín Pechanec 4 2 2 4 3. Petr Kanko 4 1 3 4 4. Martin Adamský 5 0 4 4 5. Vladimír Svačina 5 1 2 3 6. Denis Kindl 3 2 0 2 7. Radoslav Tybor 3 1 1 2 8. Tomáš Kopecký 5 1 1 2 8. David Nosek 5 1 1 2 10. Josef Hrabal 5 0 2 2 11. Vladimír Dravecký 5 1 0 1 12. Adam Rufer 2 0 1 1 13. Lukáš Galvas 3 0 1 1 14. Milan Doudera 4 0 1 1 15. Lukáš Doudera 1 0 0 0 15. Kamil Kreps 1 0 0 0 15. Lukáš Jašek 1 0 0 0 18. Richard Stehlík 2 0 0 0 18. Jurij Repe 2 0 0 0 20. Michal Kovařčík 3 0 0 0 21. Tomáš Slovák 4 0 0 0 21. Tomáš Plíhal 4 0 0 0 23. Bohumil Jank 5 0 0 0 23. Radim Matuš 5 0 0 0 23. Daniel Rákos 5 0 0 0 Brankáři v play-off: poř Jméno a příjmení Z Min OG Zás. Prům. % SO 1. Peter Hamerlík 5 323 14 120 2,60 89,6 0