Skončila reprezentační přestávka, extraligový kolotoč se dnes znovu naplno roztočí. Nedávno proběhlo vaše diskusní setkání s fanoušky Ocelářů. Jaké dojmy jste si odnesl?
Hlavním záměrem bylo, abychom si některé věci při osobním setkání vyříkali a vysvětlili. Chtěli jsme, aby se lidé zeptali na vše, co je okolo našeho mužstva zajímá. Byl jsem mile překvapen tím, kolik pozitivních názorů tam zaznělo, bylo znát, že lidé podporují naše mužstvo a fandí mu. Vyskytly se samozřejmě i negativní a kritické argumenty, což je naprosto logické. Celkově ale mám z této akce pozitivní dojem, myslím, že to splnilo svůj účel.
Obecně se ví, že fanoušek Ocelářů je někdy až příliš náročný a přísný. Jak tento docela enormní tlak vnímáte?
Fanoušek si přeje výhru, ale to je všude stejné. Ten třinecký je většinou zvyklý, že se tým pohybuje v tabulce neustále nahoře a vyhrává. V tomto směru je to asi náročnější. Občas se stane, že na mě někdo z tribuny pořvává, což samozřejmě není příjemné. Že bych se ale kvůli tomu měl nějak hroutit, to ne.
Start do sezony jste měli výborný, ale zhruba od Vánoc lze pozorovat herní a výsledkový pokles. Čím si to vy osobně vysvětlujete?
Musíme si uvědomit, že v úvodu sezony jsme měli širší kádr, ale postupem času i vinou zranění konkurence ubyla. Na hráče najednou nikdo netlačil, možná pouze mladí kluci z Frýdku. U některých jedinců možná podvědomě došlo k uspokojení. Pokud hrajete dobře a vše klape, hrozí otupení ostražitosti. Najednou to nasazení u hráčů není takové, mě nevyjímaje. Myslím, že takového toho klidu u nás bylo až moc. Když spadnete dolů, je těžké dostat se zpátky.
Před začátkem sezony bylo naznačeno, že větší prostor dostanou ve vašem kádru mladší hráči. Většina ale pravidelně hraje především v partnerském Frýdku-Místku...
Už jsem to říkal během setkání s fanoušky, ale rád to zopakuji. Máme zájem začlenit do týmu co nejvíc mladých a odchovanců, ale tihle kluci musí mít potřebnou výkonnost. Musí být lepší, nebo aspoň na stejné úrovni jako zkušenější hráči. Jestliže bude například Lukáš Jašek převyšovat třeba Zbyňka Irgla, velice rádi mu tu šanci dáme. Určitě by potom dostal přednost. To se ale zatím nestalo. Talentovaných hráčů máme dost, ale prosadit se v rámci extraligy není vůbec snadné. Některým mladším navíc chybí trochu víc pokory a cílevědomosti.
Bouřlivé emoce letos vyvolala kauza Jiřího Polanského. Jak s odstupem času a s čistou hlavou tento případ hodnotíte?
Jirka do novin tvrdil, že jsme mezi sebou měli problém v osobní rovině. To ale nebyla vůbec pravda, byl to jen Jirkův pocit. V hráčské kabině sedí okolo dvaceti hráčů a já ke všem přistupuji stejně. Nikoho se nesnažím zvýhodňovat, mám ke všem stejný vztah. Všichni mají stejnou šanci a tytéž povinnosti. Když Jirka nehrál, řekl jsem mu, že sezona je dlouhá a může se vše změnit. On to ale bohužel viděl trochu jinak.
Do konce základní části letošní extraligy zbývá odehrát sedm kol. V banku je tedy 21 bodů. Jaké cíle si před vrcholem sezony kladete?
Boj o první místo jsme rozhodně stále nevzdali, ale poslední porážka s Libercem to dost zkomplikovala. Měli jsme bodovat, což se nepovedlo, je to škoda. Závěr základní části bereme jako ostrou přípravu na play-off, chceme, aby se mužstvo pořádně nastartovalo. Každopádně naši snahou bude udržet minimálně druhé místo, abychom v příští sezoně mohli hrát Ligu mistrů!
