Exkurze byla zahájena na ředitelství hutního gigantu, kde Oceláře přivítal Ing. Jan Czudek, generální ředitel Třineckých železáren. Viceprezident hokejového klubu připravil velice poutavou prezentaci, kde nastínil historický vývoj třinecké hutě, poukázal na nejdůležitější výrobky TŽ a rovněž představil vize dalšího rozvoje. Přítomní se mimo jiné mohli dozvědět, že v současné době fabrika v samotném Třinci poskytuje práci téměř sedmi tisícům lidí. Ročně vyrobí asi 2,5 milionů tun oceli, což je skoro polovina celkové produkce v Česku!
Ocel se vyrábí v TŽ od roku 1877. Do té doby (od roku 1839 – založení TŽ) se v huti vyrábělo pouze surové železo pro slévárenské účely. V roce 1877 v souvislosti s koncentrací hutní výroby z okolních hutí Těšínské komory do Třince, kterým procházela Košicko-bohumínská železniční dráha, byla zahájena v TŽ také výroba oceli v Bessemerových konvertorech, přestěhovaných z Karlovy hutě v Lískovci.
Hokejisté se poté klubovým autobusem přesunuli ke KKO (Kyslíková konvertorová ocelárna), která nemá v Česku konkurenci, umí vyrobit celou škálu značek oceli. Těch základních je 650 druhů ve špičkové kvalitě. Proto z nich mohou být vyrobeny finální produkty například pro automobilový či energetický průmysl, který klade vysoké nároky na bezpečnost.
"Nejsem tady poprvé, ale vždy jsem fascinován, jak to vše bezvadně funguje a zapadá do sebe. Klobouk dolů před lidmi, kteří zde pracují. Je to opravdu tvrdý chleba," říká jeden z nejzkušenějších Ocelářů Jiří Polanský. Na jeho slova navazuje i novic v třineckém kolektivu, obránce Bohumil Jank: "Je to mimořádný zážitek, nikdy jsem nic podobného neviděl. Občas jsem po sezoně u kamaráda dělal zedníka, což je taky docela těžké. Pak jsem si uvědomil, že jsem šťastný člověk, když se mohu živit hokejem. Tady v železárnách to musí být hrozně náročné zaměstnání, jak psychicky, tak i fyzicky. Tihle pracovníci zaslouží obrovský obdiv!"
foto: Petr Rubal
