Marian Adámek o kondičním drilu: "Co bolí - to sílí!"

11.5.2017 · Martin Stebel
Tohle je pro talentovaného mladíka opravdu hektické období! V těchto dnech spolu s týmem nabírá potřebnou fyzičku v oblasti Demänovské doliny, jeho myšlenky však směřují rovněž ke studijním povinnostem. Už za dva týdny totiž přistoupí k maturitní zkoušce. "Dopoledne trénink, odpoledne učení, dá se to zvládnout," tvrdí MARIAN ADÁMEK.

Působíš unaveným dojmem. Jak náročný je tento kondiční kemp v Nízkých Tatrách?

Je to pořádný zápřah, ale s tím jsme počítali. Tady v Tatrách je to vždy náročné, ale jak se říká "Co bolí - to sílí!" Zřejmě to tedy děláme dobře. Máme tady ideální podmínky, navíc se pohybujeme ve vysokohorském prostředí, což je pro tělo super.

Zažil jsi už předešlé kondiční trenéry, jak v tomto kontextu na tebe působí Pavel Horyl?

Pavla znám už z loňské sezony, kdy jsem hrával ve Frýdku-Místku. Je znát, že to je velký profík, nám mladým se snaží hodně radit. Myslím si, že kondiční přípravu pozvedl na vysokou úroveň. Sajlerové ale byli taky velmi dobří.

V jakých oblastech cítíš rezervy? V čem bys měl ještě zabrat?

Cítím, že bych měl pořádně nabrat na síle. Musím zlepšit dynamiku, mám ještě dost slabé břicho. To jsou věci, na kterých musím hodně zapracovat.

Jak vnímáš své šance na stabilnější místo v extraligovém kádru? Nedávno jsi prodloužil smlouvu, což je známka důvěry. Vedení klubu hodlá ve větší míře poskytnout šanci mladším hráčům.

Šanci určitě cítím. Vím ale, že v Třinci je to vždy těžké, protože konkurence je velká. Mohu jen slíbit, že na ledě nechám vše a trenéry snad přesvědčím, že si místo zasloužím.

Jak na tebe zatím působí trenérská dvojice?

Oba byli vynikajícími hokejisty, mohou nám tedy předat mnoho zkušeností. Na Marka Zadinu jsem se chodil dívat, ještě coby malý kluk. S Vencou jsem se bavil o své roli, známe se z juniorky. Byl rád, že jsem zůstal. Ví, co ode mně čekat. Povídal mi, že mě bude dusit (usmívá se). Naznačil mi, že to pod ním nebudu mít lehké, ale věří mi.

Prozradíme, že za dva týdny budeš maturovat. Jak je možno skloubit učení a náročné dvoufázové tréninky?

Musím se přiznat, že využívám každou volnou chvilku k tomu, abych se něco naučil. Když třeba tady v Tatrách jedeme dopoledne dolů do vesnice trénovat, beru si vypracované maturitní otázky do autobusu. Když se vracíme zpátky, v té únavě to už moc do hlavy neleze. Večer na pokoji si ještě projedu dvě až tři otázky. Nechám se překvapit, jak to dopadne.

Jsi studentem gymnázia s polským vyučovacím jazykem v Českém Těšíně. Které předměty tě u zkoušky z dospělosti čekají?

Krom češtiny to ještě bude polština, zeměpis a angličtina. Nejsložitější bude asi polština. Přiznávám, že kvůli hokeji jsem toho hodně zameškal a člověk najednou do sebe musí dostat spoustu období, uměleckých směrů, je toho fakt hodně. To se teď nejvíc šprtám. Nebudu lhát, na ty tři další předměty ještě nebyl moc čas. Teď se tedy vrhám hlavně na polštinu, až potom se budu koncentrovat na ostatní předměty.

Platí tedy o tobě okřídlené pořekadlo - "kolik jazyků znáš, tolikrát jsi člověkem"?

U nás doma se mluví místním nářečím. Rodiče mají polské předky, proto nebylo co řešit. Člověk toho absolutně nikdy nemůže litovat, polské školy jsou tady totiž na vysoké úrovni.

Dostaneš od trenérů před maturitou nějaké studijní volno?

Nechci žádné úlevy. Budu trénovat dopoledne, učení se budu naplno věnovat odpoledne. Možná poslední den před zkouškou si víc odpočinu a budu věřit, že to dobře dopadne!