Partnerský klub Nadační fond President Cup Třinecké statistické okénko Klubový informační systém
MISTR 2010/2011
MISTR 2018/2019
MISTR 2020/2021
MISTR 2021/2022
MISTR 2022/2023
Pohár prezidenta 2010/2011
Pohár prezidenta 2014/2015
Werk Arena Rozpis ledu Fanshop

Jako štístko se určitě necítím, usmívá se Radim Matuš

18.11.2014 · Martin Stebel
Přesně sedm týdnů trvala nedobrovolná zdravotní absence Radima Matuše. Mladý útočník Ocelářů koncem září v domácím střetnutí proti Plzni utrpěl po zákroku Jakuba Jeřábka otřes mozku. Do extraligového vlaku naskočil během pátečního utkání v Mladé Boleslavi, absolvoval také duel v Karlových Varech.

Radime, vynechal jsi třináct extraligových kol. Jaký byl návrat na led?

Upřímně řečeno, nevěděl jsem, co od těch zápasů čekat. Bylo to moje první těžké zranění v životě, poprvé jsem tak dlouho v rozjeté sezoně nehrál. První utkání v Boleslavi bylo trochu divné. Neměl jsem kolem sebe jistotu, když jsem měl puk. Jednoduše řečeno, nebyl jsem svůj. Hlavně při pohybu v rozích jsem se okolo sebe víc rozhlížel. Druhý zápas ve Varech už byl o dost lepší. Velmi mi pomohl kondiční trenér Míra Sajler, se kterým jsme to "vyladili". Už jsem na ledě cítil větší sebevědomí. Myslím si, že teď už to bude zápas od zápasu jen lepší.

Jaké byly týdny bez hokeje? Nepropadal jsi skepsi?

Žádné chmurné myšlenky na mě nepřicházely, stále jsem myslel pozitivně. Těšil jsem se, až budu znovu trénovat na suchu, zajdu si zacvičit, zajezdím si na kole. Nejsem typ člověka, který leží doma a naříká na zlý osud, neustále musím něco dělat, v tomto směru jsem docela akční. Neohlížel jsem se zpět, nemyslel jsem na tu nepříjemnou událost.

Momentálně je tedy po zdravotní stránce vše v pořádku?

Ještě ve středu, když kluci hráli v Plzni, jsem byl v nemocnici na testech. Až poté jsme spolu s Kamilem Krepsem jeli autem do Boleslavi. Hlava už nebolí, je to v pořádku. Teď jen doháním drobné manko ve fyzičce, dávám si s Vencou Varaďou tréninkové dávky navíc. Je to náročné, ale cítím, že teď potřebuji na fyzičce pořádně zamakat. Během rekonvalescence mi hodně pomohl Mirek Sajler, za což mu touto cestou chci poděkovat.


Gólová příležitost Radima Matuše v Karlových Varech. foto: Jan Čech

Jaké bylo sledovat spoluhráče z tribuny WERK ARENY? Svrběly ruce a nohy?

Hodně mě mrzelo, že nemohu být na ledě. S přítelkyni jsem samozřejmě chodil na všechny domácí zápasy, byl jsem i v Olomouci. Bylo to těžké období, měl jsem pochopitelně radost, že se klukům daří, ale na druhou stranu mě docela bolelo, že tu euforii nemohu prožívat přímo s týmem.

Nastoupil jsi do posledních dvou vítězných zápasů. Můžeš se tedy cítit jako týmové "štístko"...

Jako štístko se určitě necítím (směje se). Je to spíš náhoda, že jsem byl zrovna u dvou výher. Žádný gól ani nahrávku jsem neměl, ale ve Varech k tomu bylo hodně blízko.

Ve čtvrtek vás čeká souboj v Hradci Králové, což určitě nebude procházka růžovou zahradou...

Hradec bude tvrdý oříšek. Moc gólů nedávají, hrají spíš z defenzivy. Snaží se to nějak umlátit, je to hodně silový hokej. Navíc před domácími fanoušky si budou věřit. Už na dnešním tréninku nám trenér Kalous zdůraznil, co nás tam přibližně čeká. Pokud budeme hrát chytře, jak tomu bylo v předešlých zápasech, potom můžeme pomýšlet na další výhru.