Šimone, gratulace k dvacátému čistému kontu. Jak těžký byl zápas proti Energii?
„Abych se přiznal, tak to ani nevím přesně, tuto statistiku moc nesleduji. Jestli je dvacátá, tak to je moc hezké. Bylo tam dost práce. Myslím si, že na to, jak zápas dopadl, tak tam bylo hodně šancí. Musím říct, že i Karlovy Vary měly dost gólovek.“
Myslel si s ubývajícím časem na nulu?
„Kolikrát se mi už vymstilo, že jsem na nulu myslel už během třetí třetiny. To je jak bumerang, hned se to vrátí. Snažím se na to nemyslet. Takhle jsem v průběhu kariéry už hodněkrát o nulu přišel. Ty zápasy, co končí něco jedna, tak jsem občas na nulu pomyslel a hned jsem inkasoval. Proto už na to nesmím myslet, ani nekoukám na časomíru.“
Výsledek vypadá jasně, občas to ale v obraně skřípalo. Řekneš k tomu něco v kabině?
„Samozřejmě se k tomu v kabině vyjádřím. Kdybychom to brali do detailu, tak se v zápase jednalo jen o moji nulu. Kdybychom vedli jen o jeden gól a hrálo by se takovým stylem dozadu, tak by to bylo špatné. To ale nebyl pátečního zápasu.“
Povedlo se vám opět ubránit dlouhé oslabení tří proti pěti…
„No ubránit…Kolikrát to je o štěstí, dnes kotouč přeskočil jednomu hráči mezi nohami, jinak by to dával do prázdné. Musíme si toho vážit, zaťukat a doufat, že to takhle bude pokračovat i nadále.“
Loni jste se s Peterem Hamerlíkem pravidelně střídali, letos dostáváš prostor ty. Máte to takhle dané?
„To není otázka pro mě, spíše na trenéry. Teď mě staví, za to jsem velmi rád. Dopředu ale není jasné, kdo bude chytat. Peter je velmi kvalitní gólman, trenéři mohou kdykoliv říct, že na led jde on a on půjde.“
